Moj manzel patri do kategorie 'mlcochov'. Ked sa vsak rozhodne nieco porozpravat, rychlo odhadzujem kluc od pomysleneho zamku na ustach. Vybrali sme sa na prechadzku a ja viem, ze prichadza jeho chvila. Ani nemuknem a on zacina.
- Hovoril som ti, co sa mi prihodilo na vojencine? -
Iba zavrtim hlavou a cakam, co bude nasledovat.
- Nasim velitelom bol Cech. Mali sme cvicne strelby. A ja som bol velitelom dela. Dal som rozkaz. - Nabijajte! - Zozadu sa ozval madarik so silnym prizvukom a pokojnym hlasom hovori - ne-na-biii-jaj-te -.
- Som povedal nabijajte! -
Znova sa ozve: - Ne-na-biiii-jaj-te.
- Ku.va, som povedal, nabijat, tak nabijajte! Ake ne-na-biii-jaj-te!, - a napodobni jeho prizvuk.
- Ne-na-biii-jaj-te, ho-riiii-me.
Ale to uz sa na dele otvara poklop, velitel vrieska co mu este pluca stacia (a velmi mu nestacia po behu cvicnym polom).
- Vy k.k.ti, vy banda sebevrahu, vylezte ven! Veliteli, podejte mi hasici pristroj! A utikejte! -
No ale o tom, kde by ho mal v dele hladat, moj manzel nema paru. Nastastie ho osvietilo, (po rychlom omrknuti maleho priestoru nie je ina moznost ukrytu hasiaceho pristroja ako pod jeho zadkom), a nachadza ho. (Totiz o hladani cohokolvek mojim manzelom sa da napisat kniha). Podava velitelovi pristroj a zacne utekat.
Pred nim uteka ostatok posadky dela a on sa nezdrzi smiechu. - Pamatas skupinu Shalom? Bezali po rozoranom cvicaku, rukami mlatili okolo seba akoby nan tancovali. -
Druhy den odchadzal na dovolenku (nastastie mu ju nezrusili).
Hned na prvom rannom nastupe po dovolenke sa pred neho postavil velitel a hovori.
- Vojine, vite, ze kdyz ste byli na dovolene, tak jsme meli strelby? -
- Ano, pan velitel.-
- A vite jak jsme skoncili? -
- Ano, pan velitel, boli sme prvi. -
- A vite proc?
- Nie, pan velitel. -
- Ku.va, protoze jste tady nebyl! -
