Štefan Vidlár
Politika Agent 007
Že su kmín a podvodňík, toto neví skoro ňik. Úžera a lichva zlatá, drogy, chlast ces moje vráta. Ty múj milý, víš čitatel, společný de menovatel? Aňi toto asi neví ňik, je to on, demokrad a politik!!!
Emeritňí Doc. Ing. Štefan Vidlár, CSc. alias dedo Pejo, rodák z Holíča ze severňího Záhorá (70, 176, 120, 630 – vjěk, výška, váha, dúchodek v euro), odejdúc na penziju z Prešporku žit na Záhorí tentokrát s ozajstnýma zvírencama, aby mu čekáňí na pravdu Boží lachší ubíhalo, insitňe píše a veršuje vážňe aj ze srandú s chybama v zmuchlanej Záhoráčťině a ňekedy aj po slovensky. Politická satira mu neňi cuzí. (Sem tam pridá aj fotku.) Zoznam autorových rubrík: Nezaradené, Súkromné

Že su kmín a podvodňík, toto neví skoro ňik. Úžera a lichva zlatá, drogy, chlast ces moje vráta. Ty múj milý, víš čitatel, společný de menovatel? Aňi toto asi neví ňik, je to on, demokrad a politik!!!

Škvareňinu na ohňi, ces týdeň si uklohňím. Ze syrem aj ze slaňinú, každý krát má vúňu inú. Chléb z máselkem aj s medem fčelým, zajídám to kyslým zelím. Pochválím sa tak já hrdo, zvládám vajca len na tvrdo.

Čovjek na a ze Zemi žije, odpradávna v ňí vŕtá, ryje. Bere, ťaží prebytky, zvelaďuje príbytky. Ket má vela, sce mňet víc, plýtvá, nebude rás celkem ňic. Ide koza na led tancovat, svoju živitelku drancovat.

Nepočul si výzvy lásky, na duši máš mnohé vrásky, keď si mohol pomôcť, odmietol si pomoc? Čo to značí slovo hriech? Napáchol si vôňou viech? Oblápal si dievčí driek? Nepodal si správny liek?

Matrika to dosvedčí, rod náš hynul po meči. Tatovi, ktože to už dosvedčí, málo bolo do reči. Tri či štyri také rody, jeden chlapec, samé Dory.

Prekročila tvoja noha zákaz, príkaz tvojho Boha? Dedičný je ľudí hriech, aký nájdeš naňho liek? Úprimné len odpustenie, hriechy všetky preč zaženie.

A tak to ide dookola, nafurt sa im točá kola. Politika dobrý džob, ot narodzeňá aš po hrob. Nač já píšu, robím prču, aš mám z teho v huavje hrču. Idu radči do šenku a dám si dobrú pálenku.

Nebude ver nikdy iná, politika – blato, špina. Že umenie možného, často diktát jedného. Slová, klamstva, podvody, v stranách večné rozvody.

Problém ešče neňi vrící pri pivjě aj slivovici. Ostat doma? Že nějak bude, Jane, Francku, ty obúde!? Na volby dzi, sca aj nesca, šak volby sú aj s tvého mjěšca. Zapál doháň s tobolky a volit dzi, aj volky nevolky

A co s tým spraví starý poét? Nechá tak a nechá dojet... Hmm??? Eštěže je tu malá, skromná glosa, snát treskne im, hen do zubú, aj do nosa.

Na tej zemi a v tej hline, mojej starej mladosť plynie. Kvietky, všaká zdravá zelina, pekne krásne klíčila. Chutné rudé jahody, tešíš sa jak na hody.

Kedy zlodzejině donde dych a hríchem bude hrích? Kedy bude puacit zákon, právo a šecko pújde detsky, hravo? Je uš ráno, dost uš sněňá, cez deň moc a prachy zas sa žeňá.

Často skloňované slovo korupcia pochádza z latinského corrumpere, teda skaziť. Ak si odpovieš na otázku, čo všetko je mravne skazené, odpovieš si zároveň na otázku, čo všetko je skorumpované.

Nosiť loptu do nemlátom, proti vetru, napriek drátom. To bol Maxo, kvázi špic, či pršalo, či bol hic. Taká malá križovatka, zahavkala predo vrátka, je to Maxo, z krvi tulák, uvrešťaný biely čumák.

To je záver, to je vsjo, s Pánom Bohom, Marusjo! Odvrhli ma múzy víly, daj si jogurt, doplň sily! Budeš dedko čulý, vrtký, sem tam prdky, už nie trtky.

Politik a podňikatel, byl a bude jeden kartel. Je to obr akciofka, gde si blahem každý krochká. Pro společnosť velká ťarcha politik aj oligarcha.

V Prešporku sedneš za volant a stójíš. U nás na Záhorí sedneš za volant a jedeš. Hmm a ket nejedeš, tak piješ...

Elektrikář může být nadrátovanej a soudce jak zákon káže. Klempíř byl na šrot. Metař byl nametenej a sládek nachmelenej. Akademický malíř byl pod obraz a malíř pokojů zmalovanej. Loutkoherec byl zpumprlíkovanej.

opitý = opitý jak čík, ale ho má, ale nakúpiu, má vrtulu, má uhnúté, nabumbaný, nacucaný, nacenganý, nadrúuaný, nalétý, nalízaný, namazaný, nasuopaný, natrúbený, ochlastaný, otrtúlený, ožralý, pot čepicú, pot parú, potrunžený...

A tak, mojě milé boží tvory, krási ženskej muž sa korí, zámky stavjá a aj borí a melódiu svjeta s ňú vytvorí A tá žena z citu zory, pofúká ty jeho spory, pochválí, ked nosí hory a s ňím šecko krásné v lásce zhorí