Tereza Boehmová
Hurikán Irma a naprostá bezmoc lidstva vůči přírodě
Každý takový zápas s přírodní katastrofou, jaká se nyní odehrává v Karibiku a míří k pobřeží USA, nám připomíná, jak jsme vlastně malí, bezmocní a směšní
Vyšly mi zatím 3 knížky, kniha pohádek Zuzanka a Goldýš, fejetony Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka a později jako administrátorka blogu iDNES.cz. Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR. Zoznam autorových rubrík: Fotoblogy, Povídky, Politika a názory, Nezaradené, Súkromné
Každý takový zápas s přírodní katastrofou, jaká se nyní odehrává v Karibiku a míří k pobřeží USA, nám připomíná, jak jsme vlastně malí, bezmocní a směšní
Jak jsem psala minule, neaspiruji na titul foodblogerka, nechystám výstavu, nepíšu recepty. Prostě jen fotím pro radost, co mě zaujme úpravou a chutná mi. Níc víc v tom není. Barvy, chutě, smysly... Blog raději otevírat po jídle.
Druhý měsíc se v kinech promítá film Víta Klusáka Svět podle Daliborka,
Jsou zážitky, které si člověk chce uchovat, aby nezpychnul a nezapomněl. Takže proto vznikl tento velmi osobní blog. Byla jsem na magnetické rezonanci kvůli vyloučení roztroušené sklerózy a dopadlo to dobře. Ale...
„A jestli ti můžu poradit,“ řekla Petra a dotkla se prsty jejího ramene, „mysli na tohle: To, co ti udělal, nikdy nebude v pořádku. Ale ty… ty jednou budeš.“
Už hodně dlouho jsem nenapsala nic, co by se rýmovalo, ale asi zase přišel čas. Psát k básním perex je obecně tak nějak neoblíbená činnost, ale kolonku třeba vyplnit, hezký podvečer.
Zase se mi v telefonu nashromáždilo pár fotek jídel, o které se s vámi ráda podělím. Alespoň takhle. Do talíře mi prosím nesahejte, to může jenom moje 94 letá babička. Tak dobrou chuť. A jako vždy.. otevírat raději najedeni.
Pár fotek, co jsem udělala v jednom pampeliškovém moři a mezi kopretinami u cesty, kde se tak plazil had. Naštěstí jen malá užovka.
Vláda v čele s ČSSD tvrdí, že se programově chce starat o ekonomicky slabší vrstvy s nižšími příjmy a právě pro ně zajišťuje onu „rovnost“, například při přístupu ke vzdělání.
Jsou týdny, kdy si kytek v zahradách a kolem cesty ani nevšimnu, ale některé dny je tráva zelenější a pak se vrhám na zem, do pole, do keřů a vidím všude netušené poklady a krásu, kterou musím nutně zachytit. Máte to tak taky?
Původně to byl jen facebookový status, ale nějak se ujal, tak jsem si říkala, že si poznatky o mé 94 leté babičce vložím i sem jako blog, protože jednou, až tu nebude, chci si vzpomenout, čím nás tak inspirovala a vytáčela zároveň
Už delší dobu jsem se chystala do Botanické zahrady v Praze na motýly. Minulý týden se mi to konečně povedlo. Přidávám pár fotek.
Seknout s prací po tolika letech je divnej pocit. Zvlášť, když je to práce, která vás baví a dost pohlcuje. Hlavou se pak honěj různý pochybnosti, protože jste si tak nějak mysleli, že v týhle práci zůstanete klidně i do důchodu.
Na českém blogu jsem velmi často uveřejňovala fotky jídla. Snad nebude vadit, když v tom budu pokračovat i tady. Dneska si dáme něco z italské kuchyně. Blog doporučuji otevírat spíše po obědě.
Česká politika mi v poslední době čím dál víc připomíná známou písničku od Shaggyho s názvem It wasn´t me (To jsem nebyl já).
Dříve jste se mohli spolehnout na to, že vás při zápisu do některé ze základních škol přijmou, poslední roky se ale rozpoutal chaos.
Většinou amatérsky fotím jídlo, ale občas také vyrazím někam na výlet a udělám pár obrázků pro radost. Tentokrát to byla Bratislava, kde jsem strávila moc příjemný víkend.
Milí blogeři a blogerky SME. Odešla jsem kvůli ovlivňování médií Andrejem Babišem z blogu iDNES.cz z pozice administrátorky blogu. Jak jsem již psala ve včerejším soukromém článku, po chvíli rozmýšlení jsem zvolila blog u vás.
Dobrý den, jsem bývalá adminka partnerského blogu - blogu iDNES.cz, psaní a čtení blogů byla 10 let moje práce.