Vyšly mi zatím 3 knížky, kniha pohádek Zuzanka a Goldýš, fejetony Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka a později jako administrátorka blogu iDNES.cz. Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR. Zoznam autorových rubrík: Fotoblogy, Povídky, Politika a názory, Nezaradené, Súkromné
Milí čtenáři a blogeři, podařilo se mi dopsat knížku pohádek Zuzanka a Goldýš, která se teď objevila v kamenných obchodech i online knihkupectvích. Srdečně zvu na křest 18.10. 2018, v 17:00. Neoluxor, Václavské nám. 41, PH 1.
„Tak tady seš,“ zavrčela Sofie a podívala se přísně na ten malej myší obličej se vztyčenou bradičkou. Pojď se mnou laskavě vedle do pokoje, chci si promluvit.
Pokud se vám chce číst kromě politiky také něco oddechového, nabízím třetí pokračování příběhu o strážné ďáblici, povýšené na anděla.
Telefon pípnul někde daleko v kuchyni. Běžně ho měla neustále u sebe, ale tentokrát nečekala hovor, tak se k němu nijak zvlášť nehnala.
Při pohledu na ty známé špičky hor, šumění vodotrysku a jezerní vodní plochu, si uvědomila bolestnou skutečnost.
Bylo nesnesitelné horko. Anděla seděla na dlouhém prkně, vysoko nad zemí a klátila nohama s pěkně tvarovanými kotníky.
A pak v dálce zahlédla obrys jeho postavy. Nemohla se splést. Kráčel k ní rázným krokem, ale se svěšenou hlavou. Tak nějak nevesele, ale odhodlaně. Vypadal dobře. Velice dobře. Skoro jako ve skutečnosti.
„Tak koho tu máme dál?“ sundal brýle a promnul si otlačený nos. Brýle přitom vůbec nepotřeboval, viděl ostře klidně i za 3 rohy, ale nějak si je během času přisvojil, protože přece jen dodávaly pocit dalšího stupně vážnosti.
Pamatujete na ty krásné doby, kdy kroky vlád směřovaly k větší svobodě jednotlivce? Kdy po 40 letech nesmyslných regulací a nařízení bylo hlavní náplní představitelů státu je rušit?
„Mohla bys přestat už dělat uraženou - nebo co to jsi - a nakreslit mi ještě nějaký obrázky, vždyť víš, jak to mám rád.
„Víš, i anděl může párkrát zakopnout. I anděl je v podstatě nedokonalý stvoření, co občas ošklivě a trvale pokouše všechny kolem,“ napsala na mrak a poslala mu to dolů do pekla.
„A tohle děláte často?“ příjemný mužský hlas zazněl do tmy a ticha té zvláštní kavárny. „Co máte na mysli?“ zeptala se opatrně, ale snažila se, aby zněla mile a aby její slovenský přízvuk nebyl slyšet.
Letos mám valentýnskou milostnou povídku hotovou nějak o dost dřív. Asi, že je mi tak zle z české politiky, tak si utíkám jinam. :-)
Jako soukromý článek zveřejňuji pohádku - no je to spíš taková bajka... V září 2018 by mi měla vyjít knížka Zuzka a Goldýš, kde holčička zažívá dobrodružství se psem ve snech. Potřebuji radu, zda tuhle v knížce pro děti nechat.
Určitě taky nějakou takovou znáte. Tu holku s růžovými brýlemi. Nevidí na tom chlapovi žádné chyby a všechno - i to nejhorší - vždycky omluví...
Ačkoliv sedmičky bývají obvykle hned po devítce moje šťastná čísla, tenhle rok bych za nějak výrazně šťastný rozhodně neoznačila.
A co kdyby… co kdyby vytrhla stránky z té knížky a spálila celou poslední kapitolu. A z hollywoodského hororu se náhle stal příběh se šťastným koncem. Ale jak na to?
I ti nejkritičtější z nás pravděpodobně uznají, že Babišova předvolební kampaň fungovala a jeho tým ji připravil a vedl dobře. Babiš harcoval po celé zemi a mluvil s lidmi.
Že to nějak takhle dopadne jsem bohužel tušila. Zejména po rozhovoru s kamarádem, který žije a podniká na venkově.
„Posaďte se támhle do křesla… však to znáte,“ řekla psycholožka, usmála se trošku na sílu a v duchu přetočila čas o hodinu, až za ním zapadnou dveře.
