Luboš Palata (1967) středoevropský komentátor Lidových novin Zoznam autorových rubrík: Súkromné, Nezaradené
Četl jsem to ještě jednou a pořádně. Byl to rozhovor se současným polským premiérem Jaroslawem Kaczynským. Mluvil v něm o tom, že by bylo třeba změnit polskou ústavu tak, aby prezident mohl vydávat dekrety s mocí zákona a parlament by měl jedinou možnost, buď je odsouhlasit, nebo ne. Prý tomu poslanci stejně nerozumí.
Polsko má za sebou hlavní televizní debaty. Kdybych to nazval sportovní terminologií, dalo by se říci, že zlatá pro Donalda Tuska, stříbrná pro Aleksandra Kwasniewského a bronz pro Jaroslawa Kaczynského. A zapomnění pro zbylé, kteří se debat neúčastnili. V tomto případě Andrzeje Leppera a Romana Giertycha, donedávna ještě vicepremiéry, dnes muže bojující o své politické přežití.
Banderovci. I mě komunisté učili, že to byli fašisté, nebo něco takové, nebo dokonce ještě něco horšího. Možná i bylo. Ony se vůbec tam na ukrajinsko-polském pomezí se děly děsné věci. Přečtěte si Nabarvené ptáče a já vás na základě toho, co jsem četl jinde, ubezpečuji, že všechno, co se tam píše, se mohlo stát a stávalo.
Václav Klaus je největším soupeřem bývalého amerického viceprezidenta Al Gorea ve sporu o to, jestli se země otepluje. A zda za to může svým chováním nějak člověk a jestli by se s s tím mělo něco dělat. Tedy aspoň si část Čechů myslí, že Klaus nějakým soupeřem Gorea je.
Praha, jedno z nejbohatších, ale pokud jde o moderní architekturu nejpustších míst Evropy, mohla mít na letné úžasnou národní knihovnu od světového českého architekta Jana Kaplického.
Myslel jsem, že my Češi jsme odvážnější. Že už máme trauma Benešových dekretů a vyhnání českých Němců konečně za sebou.
Skoro mi tento podzim 2007, poslední před Schengenem, začíná připomínat podzim 1937. A plány na to, jak si Slovensko mezi sebe rozdělí Polsko a Maďarsko. Poláci si vezmou sever s Tatrami a Spiší, Maďaři si nechají jih. Takhle nějak to Hitler líčil už Tisovi.
Ukrajina se i na Slovensku zdá daleko, přestože je hned za hranicí.
Bývalý americký prezident a budoucí první muž Spojených států Bill Clinton přirovnal slovensko-maďarské spory k Severnímu Irsku.
Na obou stranách Dunaje to už jen nejiskří. Je cítit zápach spáleniště. A v Budapešti i Bratislavě dál foukají, aby se oheň ještě víc rozhořel.
Mám vám o Slovensko trochu strach. Robert Fico se začíná chovat jako stále odjištěnější bomba a dává to za pravdu mým obavám, že Vladimír Mečiar s Jánem Slotou na něj nebudou mít dobrý vliv. Není to totiž tak, že by Fico civilizoval „bývalé lumpy“ Mečiara a Slotu, ale jak se zdá spíše to ukazuje, že z Fica nám, tedy pardon vám, brzy vyroste nový Slota.
Dal jsem si díky cestě do Nitry a na Ukrajinu desetidenní blogerskou pauzu, taky proto, abych se ubezpečil, že moje grafomanství je sice v poměrně vážném, nikoli však smrtelném stádiu. To jen tak na začátek, jako omluvu té řádově pětistovce čtenářů, kteří zabloudili na můj blog a nic nového tam nenašli. Ode dneška každý den do dvanácti najdou:)
Dnes jste mě dojali tím potvrzením neměnnosti Benešových dekretů, které ten váš slavný parlament odhlasoval podle českého příkladu z doby před pěti roky. A to dokonce v podobě, jako kdyby to někdo vzal a jen přeložil z češtiny do slovenštiny.
Je to jen obyčejný studentský referát, co visí na internetu, ale možná by si ho měli přečíst všichni ti, co si myslí, že by Hlinka měl být oceněn jako „otec Slovenska“. Dodávám, že už jednou jako otec Slovenska zvláštním zákonem oceněn byl. A to zákonem fašistického slovenského štátu. Proč asi?
Nevím kolik Čechů zná Andreje Hlinky. Mnohem víc Čechů a nejen jich zná Hlinkovy gardy.
Poláci mají svůj nový velký film. Katyn od Andreje Wajdy.
Jaroslaw Kaczynski zase vede v průzkumech veřejného mínění a zdá se, že předčasné volby může vyhrát. Má totiž výborné heslo. „Budu válčit s oligarchy.“
Nemáme rádi Američany a žádné základny USA ve střední Evropě nechceme, shodli se v Praze středoevropští sociální demokraté. Všichni, kromě Maďarů.
T.G. Masaryk, který odešel ze světa před sedmdesáti roky, toho ve střední Evropě způsobil opravdu mnoho. Dodávám k stáru.
