Baví mě rodina, psaní a legrace. Tak píšu – o dětech, vztazích a životě, který se ne vždy drží scénáře.
Nepíšu, abych byl spisovatel. Píšu, protože už nejde nepsat.
Proto v listopadu 2025 vyšla moje první kniha "Kronika rodinného chaosu". Humorný blog do kapsy pro všechny, kteří mají rádi kapku nadhledu a styl, co se nevejde do šablon.
Nepatřím do žádné literární škatulky, protože já sám jsem škatulka jménem Jiří MAY.
Zoznam autorových rubrík: Kronika rodinného chaosu, Satira, Názor
Řeším děti, práci, nákup a ponožky. Večer už nemám sílu sledovat, co zase provedli politici. Naštěstí existuje místo, kde lze politiku studovat v naprostém klidu vždy sám.
Kdyby politika byla věda, možná bychom se konečně dočkali funkčního systému. A co kdyby věda konečně zasáhla? Představte si, že každý politik musí projít povinnými psychotesty. Byl by tu ráj.
Dosud neznámý spis Járy Cimrmana dokazuje, že pískoviště není hra, ale přípravka ke zločinu. O bábovičkách, převýchově a formičkách, které zmizely. Nevhodné pro mládež do 6 let.
Pískoviště u Apolináře vydalo své, na první pohled nevábné, tajemství. Badatelé z uskupení K.O.C.O.U.R. zde při rutinním měření acidity písku narazili na zapomenutou zprávu Járy Cimrmana.
Všichni víme, že recyklace je důležitá pro ochranu životního prostředí. Umíme recyklovat sklo, kovy, plasty, papír atd. Ale co politici? Jsou recyklovatelní?
Evropské povolenky se hrnou do našich kotelen — a protože systém miluje logiku, proč by si účet za metan nezaplatil i ustájený dobytek, soused se špatným žaludkem nebo pohodlný dědeček s knedlíky?
Zpočátku jsem si myslel, že je to jen přechodná známost. Ale zabydlela se. Teď v noci otravuje, pohlcuje můj klid i energii. Manželka na ni nedá dopustit.