Jiří May
Můj malý chlapeček odchází do lesa. Internát volá do zbraně. Čtyřletá soft-vojna začíná
Syn vyráží na internát. Lesnická akademie volá, soft-vojna začíná a já doma trénuju pouštění z hnízda. Fořt roste, táta měkne.
Baví mě rodina, psaní a legrace. Tak píšu – o dětech, vztazích a životě, který se ne vždy drží scénáře. Nepíšu, abych byl spisovatel. Píšu, protože už nejde nepsat. Proto v listopadu 2025 vyšla moje první kniha "Kronika rodinného chaosu". Humorný blog do kapsy pro všechny, kteří mají rádi kapku nadhledu a styl, co se nevejde do šablon. Nepatřím do žádné literární škatulky, protože já sám jsem škatulka jménem Jiří MAY. Zoznam autorových rubrík: Kronika rodinného chaosu, Satira, Názor
Zoznam článkov blogera
Jiří May
Jak jsem si léčil boreliózu mazáním na klouby
Když se objevil červený flek velikosti mužské dlaně, usoudil jsem, že za všechno může slunce. Namazal jsem ho a přestal řešit. To byla chyba.
Jiří May
Stačilo se zastavit u padlého stromu. Smrt je někdy jen změna zaměstnání
Jeden starý strom to na hrázi neustál a zahučel do rybníka. V lidském světě katastrofa, v přírodě jen geniální změna projektu a otevření luxusního podvodního hotelu.
Jiří May
Stezka steskem. Turistické značení chybí. Bludný kořen ne
Když je vedro takové, že i tátové pijí místo piva šťávu z melounu, hrozí kolaps civilizace. Nebo připálené pozadí.
Jiří May
Krucinál fagot, kdo má čas sledovat politiky? Musíme si ulevit vespolek
Řeším děti, práci, nákup a ponožky. Večer už nemám sílu sledovat, co zase provedli politici. Naštěstí existuje místo, kde lze politiku studovat v naprostém klidu vždy sám.
Jiří May
Sklerotický kapitán, vítr a otravný plavčík. Dobytí jihočeské pískovny
Syn chtěl hledat poklady. Dcera se chtěla vozit. Vítr měl vlastní plán. A já pochopil, že největším nepřítelem námořníků nebývá bouře, ale rodina.
Jiří May
Umělou inteligenci odsuzujeme. Tak proč ji, sakra, tak rádi čteme?
AI prý ničí literaturu, bere lidem práci a nemá duši. Přesto její texty čteme. Možná proto, že v nich poznáváme něco podivně známého. Sami sebe. A trochu se toho děsíme.
Jiří May
Jak jsme schovávali uprchlého AI agenta. Bál se internetu. Manželka mu uvařila čaj
Jednoho večera mi u dveří zazvonil uprchlý AI agent. Vypnul jsem Wi-Fi, manželka uvařila čaj a děti ho během hodiny naučily o lidech víc než celý internet.
Jiří May
Stačilo jít do práce, zastavit se na pět minut a nenadávat. I když bylo pondělí
Ranní logistický očistec mě na chvíli uvěznil ve stínu stromu. Místo spěchu na autobus jsem sledoval ranní směnu pavouků a zjistil, v čem tkví největší luxus dnešní doby.
Jiří May
Piknik na posedu, loupání salámu… Křup, šust… a možná divoké prase
Někdy stačí obyčejný posed, plastová krabice se zbytky od svačiny a jedna zvídavá dcera. Nejlepší piknik totiž nevzniká podle plánu, ale úplnou náhodou.
Jiří May
Stačilo si sednout k potoku a vnímat. I v jediné kapce může být celý vesmír
Místní chrostíci staví byty bez povolení, řasy dělají účetnictví a nikdo si nestěžuje na vládu.
Jiří May
Malá divoženka a praktický návod, jak usušit kalhotky
Do lesa jsme šli za borůvkami. Domů jsme se vraceli se skoro suchými kalhotkami, několika omluvami kolemjdoucím a novou metodou jejich sušení.
Jiří May
Stačilo se podívat na jednu větvičku. A svět přestal být placatý. I bez úžehu
Venku je takové vedro, že i komáři stávkují. Schoval jsem se pod strom s foťákem a zjistil, že obyčejná větvička funguje lépe než vládní koalice nebo korporátní porada.
Jiří May
Vyhoď milenku. Kup si pohorky. Nejlevnější lék na krizi středního věku
Krize středního věku prý u mužů vyžaduje milenku nebo drahé auto. Já na to šel ekonomicky a otestoval své ego i ješitnost s 25 kily na zádech v kopřivovém poli.
Jiří May
Děvčátko si dalo pivko. Tatínek melouna. Kam ten svět spěje?
Když je vedro takové, že i tátové pijí místo piva šťávu z melounu, hrozí kolaps civilizace.
reklama
Jiří May
Jak jsme smrděli ve vlaku
Cesta domů měla být obyčejná. Jenže naproti mně seděl hladový pán, voněla sekaná a vedle krásná slečna. Některé vůně se nezapomínají.
Jiří May
Když ti schází nádobí, hledej v dětském pokoji. Lžičkožrouti odhaleni
Myslel jsem si, že nám doma mizí lžičky. Pak jsem otevřel pokoj puberťáků a pochopil, že příborům nehrozí myčka, ale vyhynutí.
Jiří May
„Když mi dáš bonbon, můžeš s náma.“ Malý kurz manipulace na pískovišti
Na pískovišti se nehraje jen o bábovičky. Stačí bonbon a zrodí se moc, manipulace i první lekce dospělosti. A rodič na lavičce neví, kdy zasáhnout.
Jiří May
Retardace: Jedno slovo a rodič je na kapačkách
Jedno slovo v lékařské zprávě dokáže položit rodiče. „Retardace“ není rozsudek, ale v hlavě zní jinak. O jazyku, strachu a naději mezi řádky.
Jiří May
Ženy 40+: Než začnete hledat jinde, mrkněte do obýváku
Ženy prý nehledají muže, ale důvod, proč ho chtít. A co když muž po čtyřicítce nehledá roli, jen místo, kde může být chtěný jako člověk?
