Jiří May
Piknik na posedu, loupání salámu… Křup, šust… a možná divoké prase
Někdy stačí obyčejný posed, plastová krabice se zbytky od svačiny a jedna zvídavá dcera. Nejlepší piknik totiž nevzniká podle plánu, ale úplnou náhodou.
Miesto pre vašu tvorbu. Staňte sa súčasťou komunity
Baví mě rodina, psaní a legrace. Tak píšu – o dětech, vztazích a životě, který se ne vždy drží scénáře. Nepíšu, abych byl spisovatel. Píšu, protože už nejde nepsat. Proto v listopadu 2025 vyšla moje první kniha "Kronika rodinného chaosu". Humorný blog do kapsy pro všechny, kteří mají rádi kapku nadhledu a styl, co se nevejde do šablon. Nepatřím do žádné literární škatulky, protože já sám jsem škatulka jménem Jiří MAY. Zoznam autorových rubrík: Kronika rodinného chaosu, Satira, Názor
Kronika rodinného chaosu
Jiří May
Stačilo si sednout k potoku a vnímat. I v jediné kapce může být celý vesmír
Místní chrostíci staví byty bez povolení, řasy dělají účetnictví a nikdo si nestěžuje na vládu.
Jiří May
Malá divoženka a praktický návod, jak usušit kalhotky
Do lesa jsme šli za borůvkami. Domů jsme se vraceli se skoro suchými kalhotkami, několika omluvami kolemjdoucím a novou metodou jejich sušení.
Jiří May
Stačilo se podívat na jednu větvičku. A svět přestal být placatý. I bez úžehu
Venku je takové vedro, že i komáři stávkují. Schoval jsem se pod strom s foťákem a zjistil, že obyčejná větvička funguje lépe než vládní koalice nebo korporátní porada.
Jiří May
Vyhoď milenku. Kup si pohorky. Nejlevnější lék na krizi středního věku
Krize středního věku prý u mužů vyžaduje milenku nebo drahé auto. Já na to šel ekonomicky a otestoval své ego i ješitnost s 25 kily na zádech v kopřivovém poli.
Jiří May
Děvčátko si dalo pivko. Tatínek melouna. Kam ten svět spěje?
Když je vedro takové, že i tátové pijí místo piva šťávu z melounu, hrozí kolaps civilizace.
Jiří May
Jak jsme smrděli ve vlaku
Cesta domů měla být obyčejná. Jenže naproti mně seděl hladový pán, voněla sekaná a vedle krásná slečna. Některé vůně se nezapomínají.
Jiří May
Když ti schází nádobí, hledej v dětském pokoji. Lžičkožrouti odhaleni
Myslel jsem si, že nám doma mizí lžičky. Pak jsem otevřel pokoj puberťáků a pochopil, že příborům nehrozí myčka, ale vyhynutí.
Jiří May
„Když mi dáš bonbon, můžeš s náma.“ Malý kurz manipulace na pískovišti
Na pískovišti se nehraje jen o bábovičky. Stačí bonbon a zrodí se moc, manipulace i první lekce dospělosti. A rodič na lavičce neví, kdy zasáhnout.
Jiří May
Retardace: Jedno slovo a rodič je na kapačkách
Jedno slovo v lékařské zprávě dokáže položit rodiče. „Retardace“ není rozsudek, ale v hlavě zní jinak. O jazyku, strachu a naději mezi řádky.
Jiří May
Ženy 40+: Než začnete hledat jinde, mrkněte do obýváku
Ženy prý nehledají muže, ale důvod, proč ho chtít. A co když muž po čtyřicítce nehledá roli, jen místo, kde může být chtěný jako člověk?
Jiří May
„Chlap se zastydlou pubertou je nevyzrálý rodič.“ Děkuji za pochvalu
Když si táta hraje, je to prý problém. Kamarád místo autority, puberťák místo vzoru. Opravdu dětem škodí otec, který se nebojí být trochu trapný?
Jiří May
Kapitalismus s dětskou tváří: „Platit se musí, zlatíčka moje.“
Drahé jídlo, puberta a mizející peníze mě donutily zavést domácí kapitalismus. Děti doma za stravu neplatí penězi, ale prací. A nejmladší? Ta už úspěšně uplácí.
Jiří May
Výchovou dětí vracíme dluh vlastním rodičům. Už splácíte, nebo jste v exekuci?
Dluh vůči rodičům se neplatí penězi. Splácí se životem, rozhodnutími a dětmi. Příběh o tom, kdy to člověku dojde – a proč někdy až pozdě.
Jiří May
Největší kvér na hřišti: Princeznovský komiks o samopalu a pampeliškách
Na hřišti zuří válka o skluzavku. Moje pětiletá dcera se chce přidat, ale bez zbraně nemá šanci. Stačí jedna SMS a velení se rychle mění.
reklama
Jiří May
Proč krteček zavraždil Mášu a Sonic nechytil zloducha? Odpověď zná jen pětiletá režisérka
Nedělní klid, televize a pocit, že se nic nemůže stát. Pak přijde pětiletá režisérka s ovladačem vlastní výroby a otec zjišťuje, že program se mění bez varování.
Jiří May
„Tati, nedávej mi pusu, nechci miminko!“ pípne dcerka u školky. A na mě jdou mrákoty
Jedna dětská věta, jeden táta v panice a internet plný těhotných panenek. O dětské logice, rodičovských obavách a YouTube bez filtru.
Jiří May
Fotil jsem na nudapláži. Průšvih! Dřív na ní táta maloval akty a naháči stáli frontu
Vyrazil jsem s dětmi k vodě a netušil, že stojíme na nudapláži. Jeden cvak foťákem spustil bouři. Táta tam kdysi maloval a nikomu to nevadilo.
Jiří May
Svět očima psa: "Jste s dětmi na procházce a běžím k vám. Jsem bestie?"
Les je hřiště a lidé smečka. Jedno setkání mi ukáže, že strach dokáže kousat víc než zuby.
Jiří May
Máša a medvěd zasahuje. Na ukopnutý palec je pohádka nejlepší
Dcera si ukopla ve školce palec. Za nic na světě si na něj nenechala sáhnout. Jak ji ošetřit, aniž bych princezně musel přivazovat nohu ke stolu?
