Účel je jasný. Fyzické a duševní zdraví našeho personálu by mělo být jednou z našich nejvyšších priorit, aby nám dvounožci mohli poskytovat služby na co nejlepší úrovni. Proto jsme se s Rózkou rozhodli nabídnout vám několik postupů, které jsme si za ten krátký čas pobytu v našem novém domečku stačili osvojit. Budeme se střídat a každý pomňoukáme o tom, co je komu bližší, respektive co kdo z nás vymyslel. Nu, a protože Rózka je dáma, dostane pochopitelně slovo jako první.
Ranní rozcvička
Dvounožci rádi hrubě zanedbávají tolik potřebné rozpohybování svých organizmů bezprostředně po probuzení. Díky přítomnosti schodiště v našem domečku jsem brzy přišla na způsob, jak je k této činnosti přimět velmi jednoduchým trikem. Předesílám jen, že nocujeme v podkroví a krmíme se v přízemí. Jakmile se nám se Santíkem podaří jednoho z dvounožců vytáhnout z pelíšku, je nutné ho okamžitě přimět k sestupu dolů za účelem naplnění našich misek chutnou snídaní.
Dvounožec se vyhrabe ven a rozespale se potácí po schodech dolů, až by si jeden mňoukl, že mu snad hrozí pád. Je tedy potřeba jej okamžitě probudit do plné pozornosti. Jednoduchý cvik spočívá v ulehnutí na schod, nacházející se těsně pod sestupujícím dvounožcem. Ten překročí ležící kočku, když v následujícím okamžiku mu ulehne před nohy ta druhá a donutí ho k dalšímu manévru a opatrnému přesnému došlapu. Tento cvik lze provádět i v jednom, vyžaduje to pouze větší mrštnost, což u koček a zejména u koťat nepředstavuje žádný problém. Výsledek je nejen účinný, dvounožec je plně probuzen a rozhýbán, ale i efektní a zábavný. Dvounožčí ranní tanec na schodišti potěší každou kočičí duši se smyslem pro humor.
Pokud nemáme k dispozici schodiště, nic není ztraceno. Důslednou kombinací pletení se pod nohy, uléhání před ně a otírání se o ně dosáhneme prakticky stejného výsledku. Vedlejším efektem této disciplíny je to, že dokonale probuzený dvounožec se nemůže splést a nabídnout nám k snídani něco, co nám nechutná.
Nyní bych ráda vrátila pomyslný škrábací drápek Santíkovi, který vám představí další disciplínu.
Drápková masáž
Rózko, díky. Mnozí dvounožci až příliš lpějí na svých vědeckých lékařských postupech a přitom zapomínají na jednu důležitou věc. My kočky jsme mnohem starším živočišným druhem než lidé, žádné vědecké postupy nemáme k dispozici a přesto dokážeme pečovat o zdraví své i svých blízkých. Naučili jsme se různým přírodním postupům a jedním z nich je právě drápková masáž. Spočívá v důkladném prokrvení zvoleného místa pokožky a slouží k léčbě zatuhlých svalů, urychlení procesu hojení drobných poranění a zánětů. Navíc přináší tolik potřebné udržení dobré nálady a pohody jak masírovanému dvounožci, tak i masírující kočce.
Postup je velice jednoduchý. Nejprve přimějeme dvounožce, aby ulehl na nějakou pohodlnou podložku, například na gauč. To většinou nebývá žádný problém, zejména dvounozí samečci nám rádi a bezodkladně vyhoví. Poté zvolíme místo na dvounožčím těle, o němž jsme přesvědčení, že nutně potřebuje drápkovou masáž. Umístíme naň své přední tlapky a začneme plnou vahou přešlapovat, hezky pravá, levá, pravá levá. Dodržujeme pravidelný rytmus a při každém došlapu maličko zatneme drápky. Míru zatínání volíme tak, aby se dvounožec o nás nepoškrábal a aby zároveň zřetelně cítil jemné vpichování.
Pokud má dvounožec na sobě volné triko, sukni nebo nějaký rozepínací oděv, může být naše masáž ještě účinnější. Stačí jen šikovně shrnout látku a proťapičkovat se na jeho holé tělo. Zpočátku bude možná protestovat, ale po krátkém čase naše snažení dozajista ocení.
Santíku, promiň, že ti skáču do řeči, ale počkej. Nezapomínej, že to škrábeme hlavně pro malá koťata, která už z toho musí mít v hlavičkách zmatek. Raději dnes skončeme a další postupy péče o zdraví našeho personálu si nechme na příště. Souhlasíš?
Jasně, Rózko, už mě z toho začínají bolet tlapky a navíc jsem dostal hlad. Tak tedy dobrá, vážení čtenáři z řad čtyřnožců i dvounožců, pro dnešek vám už dáme pokoj. A teď mňau, nakrmit. Honem
