Jan Pražák
Ukaž, co to tady máš?
„Ukaž, otoč se... Vždyť máš ty kalhoty celé ušmudlané, tady je dokonce flek, dej to sem, rovnou je strčím do pračky...
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
„Ukaž, otoč se... Vždyť máš ty kalhoty celé ušmudlané, tady je dokonce flek, dej to sem, rovnou je strčím do pračky...
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule,...
„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois,...
Psala se první polovina sedmdesátých let minulého století a já byl chovancem středoškolského ústavu.
„Tak copak si dáte?“ Zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme se sobotního podvečera usadili se Soňou...
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu,...
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou...
Ta paní byla už na první pohled pěkně od rány,...
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou,...
„Tyhle jogurty jsou bio, ty si koupím a pro manžela je vezmu taky...“
Mezi Vánocemi a Novým rokem se v naší závodní jídelně pravidelně nevaří a my strávníci býváme nahraní.
Šíleně mě rozbolel zub. Objednal jsem se k zubaři a dostal termín za měsíc.
„Už sis rezervoval termín na matrice?“ Zeptal se mě kolega z práce a kamarád v jedné osobě, když jsme si zašli na oběd.
Prvního jsme potkali v metru. Byl sobotní podvečer, jeli jsme na menší oslavu ve dvou do restauračního zařízení...
V mládí jsem si to zkoušel dělat sám, ale co si budeme povídat, nikdy to nebylo to pravé.
Pokud jste úzkoprsí, snadno se pohoršíte a nemáte rádi jadrnější humor, tak tenhle pokleslý článek radši neotvírejte...
Ta vyzáblá žena s prořídlými vlasy neurčité barvy a špičatým nosem, oděná do vybledlé beztvaré mikiny...
„Jsem husa. Důvěřivá hloupá husa, Honzo. Stydím se sama před sebou a před tebou taky, však jsem ani nechtěla přijít.“
Dnes jenom přejedete prsty po displeji a během pár vteřin se spojíte s kýmkoli třeba na druhé straně zeměkoule.
„Honzo, mám průšvih, neumíš náhodou otvírat zámky? Já jsem si zabouchnul, v troubě mám kuře a za chvíli čekám Lenku.“