Ale budu upřímná, trochu jsem to čekala. Ne, nemusíš se bát, nechystám se Tě přemlouvat a ptát se, jestli si to s tím rozchodem nerozmyslíš. Zda sis na naše krásné tajné intimní chvilky za ty dva roky tak nezvyknul, že se teď bez nich nedokážeš obejít.
Když jsi před časem začal mluvit o tom, jak Tě teď žena moc hlídá, jak máš v práci spoustu starostí a nemůžeš se se mnou tak často vídat, bylo mi jasné, že je to začátek konce našeho vztahu. Nezapírám, že mi budeš chybět a bez Tvého náručí, bez hlasu, kterým jsi mě vždy chtěl uklidnit a bez Tvé přítomnosti, v níž jsem se podle Tebe cítila dobře, mi bude možná trochu smutno. Ale chápu Tě a nechci, aby sis myslel, že Tě citově vydírám. Spíš vzpomínám, chci to celé i za sebe uzavřít a snažím se Ti odpovědět podobně laděným tónem, jakým jsi mi o svém rozhodnutí napsal.
Můžeš být klidný a nemusíš mít strach, že bych bez Tebe byla zoufalá. I když mě Tvůj rozchod se mnou snad i mrzí, vlastně jsi mi to celé zjednodušil. Nebudu si muset vymýšlet, nač se mám stále doma vymlouvat, že jdu už zase večer ven. Nebudu se muset strachovat, že mi v té nejnevhodnější chvíli zatelefonuje můj prakticky impotentní manžel.
Věz, že na období našich schůzek nikdy nezapomenu a budu stále vzpomínat na to, jak jsme se oba těšili, kdy zas budeme spolu. A hlavně na chvíle, kdy se nám to konečně třeba po delší době podařilo a my si mohli užít aspoň pár vytoužených hodin, ve kterých jsi mi šeptal, jak prý mě máš rád a snažil ses být ke mně něžný.
Loučím se i já s Tebou, můj teď už bývalý milý. Přeji Ti hezký život a posílám poslední pomyslné políbení,
Tvá V.
PS: Pozdravuj ode mě tu svou novou mladičkou krásku, jejímž jménem jsi mě párkrát omylem oslovil a jejíž fotku jsem nechtěně zahlídla ve tvém mobilu. A nediv se, jestli tě po prvním sexu pošle do háje, v posteli totiž ani náhodou nejsi takovej mistr světa, jak seš sám o sobě skálopevně přesvědčenej.
