Příčin může být mnoho, například prasklá voda, pak bývá na cedulce dodatek „z technických důvodů.“ Případně nemoc, neodkladná rodinná záležitost či dovolená, to když človíček nemá možnost zastoupení, další a další.
Podobnou cedulku jsem si dnes dovolil pomyslně vyvěsit i na svůj blog, tentokrát se čtenáři nedočkají článku v obvyklý den a obvyklou hodinu. Věřím však, že většina čtenářů to přijme s povděkem a pomyslí si, že tenhleten nudný autor už konečně přestal se svým otravováním.
Možná, že zklamu pár „svých“ trollíků tím, že se tentokrát nebudou mít do čeho navézt. Pokud jim to přece jen nedá a budou se chtít realizovat pod tímto stručným sdělením, stejně se nedočkají „nakrmení“ v podobě odpovědi, prostě je zavřeno.
Snad zklamu i nějakého čtenáře, kterého mé články pozitivně oslovují, ale to nevím, nechci být domýšlivý. Pokud se to však přece jen stane, tak takovému človíčku se ze srdce omlouvám.
A proč tedy vlastně dnes ty pomyslné „blogové dveře“ nechávám zamčené? Ne, není to proto, že by mi došla nit a přestalo bavit psaní. Ba ani, že bych se nechal znechutit tím občasným „trollováním.“ Důvod je jiný, podobně, jako si lidé potřebují odpočinout od různých činností, tak já si prostě zcela sobecky beru psací dovolenou.
Nicméně nedělejte si plané naděje a neradujte se předčasně, za týden mě tady máte zpátky. Do té doby vám přeji, abyste až budete něco neodkladně potřebovat, nenarazili na žádné ať už skutečné nebo pomyslné dveře, ozdobené tou zpropadenou cedulkou s nápisem „Zavřeno."
