Měly i každá úplně jinou povahu, ale o tom až za chvilku. Bydlely s mamkou v domku akorát přes ulici naproti nám, takže jsem je měl denně na očích. Fotřík v jejich domácnosti už delší dobu chyběl, ne, že by od nich zdrhnul, ale když bylo Radce dvanáct, tak si ho z týdne na týden odvedla ta záludná zubatá potvora s kosou. Takže to tam holky táhly dál ve třech, nepamatuju se, že by svým dcerám kdy jejich mamka našla nějakého náhradního tátu.
Radka si byla svých tělesných předností moc dobře vědomá a začala je využívat už na základce. Dost o tom vím, chodil jsem s ní do jedné třídy. To bylo samý Pepíčku sem, Jiříčku tam, Karlíčku onam, nechala si od nás pubertálních deváťáků dělat úkoly, zvát na plavčáku na párek v rohlíku s limčou nebo jen tak prostě půjčit pár korun, o kterých předem věděla, že je nikdy nevrátí. My kluci jí to vesele baštili i s navijákem jen kvůli tomu kratičkému líbnutí, kterým nás za naše úsluhy odměňovala.
Jednou na mě Radka udělala svá pověstně smutná obrovská pomněnková kukadla s řasami jako smetáky a s prosbou, abych jí půjčil maličko víc. No, maličko, asi tak půlku kapesného, co jsem dostával od rodičů na měsíc. Já vůl to v akutním zatemnění mysli udělal, ona mi dala francouzáka jako hrom a nechala se ode mě pomazlit na těch svých veleňadrech, až se mi z toho zamotala nejen hlava. Naivně jsem si pomyslel, že když už mi dovolila tohle, tak se mnou chce začít doopravdy chodit.
Byl večer, já se trochu víc odvázal a jasně jí naznačil, že bych od ní chtěl úplně všechno, a aby mi to dala za boudou na takovém opuštěném plácku, kam nikdo nechodí. No pochopitelně, že z toho nic nebylo, vysmála se mi a hrdě s vlnícími se boky odkráčela domů. Když jsem se druhý den dozvěděl, že to táhne s nějakým klukem z gymplu, tak jsem se těžce naprdnul a smrtelně urazil vší silou svých patnácti a půl toků, ale ty prachy jsem z ní stejně zpátky nedostal. Od té doby jsem jí ty drobné úsluhy už sice nedělal, ale ve skrytu duše jsem si pořád představoval, jaké by to asi bylo, kdybychom to byli tam za tou boudou dotáhli do konce.
Radka si takhle užívala života už od devítky, ten kluk z gymplu jí moc dlouho nevydržel a já přes ulici vídal, jak to střídá a co pár měsíců chodí s někým jiným. Zato o tři roky starší Majka byla doma spíš na práci, a co jsem si tak mohl všimnout, denně pomáhala mamce s domácností. Vlastě si ani neuvědomuju, že bych ji někdy viděl chodit s nějakým klukem a vím jenom to, že pokaždé, když jsme se potkali, tak se usmívala a byla milá. Ta holka sice nebyla moc hezká, ale rostla z ní příjemná a pozitivní mladá ženská.
***
Vážený pane Jiří,
dovoluji si Vás informovat, že Radka N. je těhotná. Nic mi do toho není, chci Vás jen varovat, abyste se do něčeho nenamočil.
Váš neznámý kamarád
Tenhle prapodivný anonymní mail z nicneříkající adresy nám přistál do firemní pošty, když mi bylo třiadvacet, teda dost let po tom mém nevydařeném extempore s Radkou. To už jsme měli s tátou dávno zaběhnutý náš rodinný podnik, firmičku malířů pokojů, kterou jsme provozovali pěkně ve dvou. Prostě jsem tohle řemeslo od svého taťky nasál, bavilo mě to, pomáhal jsem mu už od školy, takže po vyučení bylo jasné, kde skončím. Táta ten mail otevřel jako první, jen nad ním pobaveně zakroutil hlavou a houknul na mě, že jako jestli o tom něco vím, tak ať si to vyřídím sám. Usmál se a šel si chystat nádobíčko na šichtu.
Jasně, že jsem o tom cosi věděl, jen jsem netušil, kdo nám to poslal. V té době jsme měli rozdělanou zakázku u těch tří ženských naproti. Chtěly vymalovat celý domek, bylo v tom i dost drobných oprav stěn, takže to vyšlo na několik dní. Táta to se mnou první den rozjel, pak šel dělat na jiné zakázce a další dny mě nechal pokračovat samotného. Majka se svojí mámou chodily do práce, a když jsem u nich makal, tak mi dělala společnost Radka. Já už na tu naší nepovedenou minulost dávno zapomněl, normálně jsem se s ní bavil a zezačátku mi ani vůbec nedocvaklo, že mě balí. Prostě jak jsem ji znal, tak jsem to její lehké flirtování považoval za běžný způsob komunikace.
Začalo mi to docházet až předposlední den našeho díla, když mi přinesla kafe v průsvitných šatičkách, pod kterými prosvítalo erotické prádlo. Zeptala se mě, jestli bych se nechtěl na chvilku natáhnout, když jsem tak pěkně vymaloval její pokoj a že by mi tam třeba dělala společnost. Fakt je, že jsem v tu dobu žádnou ženskou neměl a že mě dost lákalo dotáhnout ten náš starý příběh do konce, ale přišlo mi fušerské vyspat se v nedodělaném kšeftu s naší zákaznicí. Tak jsem jí tak napůl v žertu a napůl vážně odpověděl, že jako nejdřív práce a zábava teprve potom. A nechal jsem to celé otevřené s myšlenkou, že jestli se mnou chce Radka doopravdy vlézt do postele, tak počkám, až bude dílo hotové a zaplacené.
No a večer nám přišel ten anonymní mail. Mně se rozsvítilo v hlavě, vzpomněl jsem si, jakým způsobem Radka využívala chlapy dřív a milostné plány s touhle ženskou jsem definitivně zavrhnul. Uvědomil jsem si, že možná budeme s tátou rádi, když za tuhle zakázku vůbec dostaneme zaplaceno. Nakonec se ukázalo, že jsem holky, teda spíš Majku s mámou podcenil, peníze došly v pořádku a zbyla jen jediná otázka, kdo mi asi tak mohl poslat to varování.
***
Od té doby už uplynuly další čtyři roky, a jestli vás zajímá, jestli byla tehdy Radka doopravdy těhotná, tak vám můžu prozradit, že ten anonym nelhal. To dítě si prý pořídila při náhodném sexu s nějakým chlapem, kterého ani neznala, a když zjistila, že je v tom, chtěla využít příležitost, že jsem po ruce a hodit to na mě. Ukázalo se, že už tehdy začínala koketovat s chlastem a je skoro zázrak, že se to dítě narodilo normální.
A od koho to všechno vím? Od Majky. O téhle starší kulaté Radčině sestře sice možná někdo říká, že moc krásy nepobrala, ale rozhodně to není pravda. Miss world by sice asi nevyhrála, ale v mých očích je nádherná, jak po fyzické stránce, tak po té duševní. Ještě před svatbou mi přiznala svůj jediný vážný hřích, kterého se ve svém životě dopustila. Už tehdy si na mě myslela, ale byla zvyklá žít ve stínu své krásné sestry, netroufla si mi nic naznačit, jen mě chtěla ochránit před malérem, tak poslala ten mail. Použila firemní adresu, protože mou soukromou neznala a doufala, že to rovnou nezahodím.
S Majkou jsme se pak dali dohromady úplně přirozenou cestou a najednou nám přišlo strašně divné, že jsme tolik let chodili okolo sebe a nepoznali, že k sobě vlastně patříme. Máme dvě děti, našeho vlastního ročního kluka a tu tříletou Radčinu holčičku, o kterou jsme se postarali, aby neskončila v děcáku, když její máma definitivně propadla chlastu. Je to chudák ženská, už vůbec nevypadá tak pěkně jako dřív, ale čert vem fasádu. Teďka je akorát podruhé na léčení, tak všichni doufáme v zázrak, že se jí nakonec podaří dostat se z toho srabu ven.
