Jan Pražák
Manželka a milenka
Lukáš nebyl pro Mirku oním vysněným partnerem, kterého by si kdy představovala po svém boku. Přišla k němu vlastně z nouze, když o ní znovu projevil zájem v době, kdy zůstala se svým malým Péťou sama.
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)

Lukáš nebyl pro Mirku oním vysněným partnerem, kterého by si kdy představovala po svém boku. Přišla k němu vlastně z nouze, když o ní znovu projevil zájem v době, kdy zůstala se svým malým Péťou sama.

Pravila Maruška a začala si nenápadně ubrouskem otírat skvrnku od kapičky latté, která jí ukápla z prťavé lžičky a omylem přistála ve výstřihu.

„Tak co ten tvůj novej objev, jak vám to funguje, Jiřko?“ Blonďatá Irena s tmavorudými nehty přejela bříšky prstů po hraně své sklenky vína a upřela zkoumavý pohled na dlouhovlasou brunetu.

Richard po perném dni konečně usedl do křesla. Místo uvolnění se mu zas vrátila vtíravá myšlenka pocitu viny. Vždyť to byl on, kdo před rokem přemluvil Kristýnu k výletu, ze kterého se už nevrátila.

„Honzo, promiň, ale ten smaženej hermelín si dej sám. Já ho fakt nejím, objednám si něco lehčího.“ Odmítla Maruška mé kulinářské svádění, když jsme si spolu skočili na oběd.

Tenhle rozhovor jsem vyslechl náhodou a snad bych byl radši, kdybych ho ani neslyšel. Ale když už se stalo a ti dva si sedli proti mně na dvojsedačku v metru, tak se vámi o něj podělím.

Monika nebyla ošklivá. Možná měla až příliš velké poprsí ve srovnání s uzoučkými boky a snad i výraznější nos nad hubenými rty, ale čím muže vyloženě odpuzovala, to bylo její vystupování.

Ne, nebojte se, nebude to o politice a o mnohdy nesmyslných zákonech od našich zákonodárců. Řeč bude o Murphyho zákonech a taky tak trochu o těch matematických.

„Promiň, Martine, já s tebou na to kafe fakt nemůžu jít. Musím do zítřka opravit písemky za celou třídu, ještě jsem na to ani nesáhla a už tak u toho budu sedět do noci. Tak se na mě nezlob, prosím.“

„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Kuba zvednul oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně by čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.

Příběh ženy, které pro tento článek propůjčíme jméno Světlana, není vůbec veselý. Navíc je bez konce, a tak jí aspoň tímto jménem symbolicky popřejme trochu nadějnější pokračování.

„Člověče, já jsem úplně v háji. Marušku chytlo to její předjarní luxování auťáku a mezi zadníma sedačkama objevila zapadlej kondom. Teďka mě podezírá, že jsem jí nevěrnej.“

A víte, že to nebylo vůbec těžký? Akorát jsem si musela dát pozor, aby byl přesvědčenej, že si vlastně ve skutečnosti ochočil on mě.

„Mohu vás požádat o ruku, má krásná dámo?“ Touto starosvětskou větou se Michal ucházel o Mirku. O ženu, kterou miloval a o kterou poté po roce a půl manželství přišel vinou vážné komplikace při domácím porodu.

„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tě? Já jsem ti tak naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Štíhlá nakrátko střižená brunetka zprudka usedla na židli u kuchyňského stolu své sousedky.

Tahle věta k nám náhodou dolétla od stolu štamgastů, když jsme včera po práci skočili s Maruškou na jedno orosené. „Tak tohle platí přesně o mně,“ zamyslela se moje krásná společnice barokních tvarů a věnovala mi posmutnělý úsměv.

„Jsem ráda, že jsi mě vytáhla, Mílo, dáš si taky aperol?“ Zeptala se nakrátko střižená hubená černovláska s jehlovými náušnicemi. Všechno na ní bylo tak nějak špičaté. Úzký nos, pichlavé oči, štíhlé prsty s výraznými nehty.

Celé to strastiplné období začalo na jaře před čtyřmi léty, když Blance diagnostikovali zhoubný nádor v pokročilém stádiu. Spokojený život celé rodiny se tehdy ze dne na den zhroutil a změnil v čekání na zázrak.

Před Silvestrem jsme si udělali s Maruškou takové příjemné posezení v naší oblíbené kavárně. Pomaličku jsme ucucávali turka, ďobali větrník a přeli se, kdo z nás se na Vánoce víc přecpal.

„Vím, že jsem tehdy byla hnusná.“ Hubená tmavovláska s melírem medové barvy pozorovala hru paprsků zapadajícího slunce ve své sklence, naplněné temně rudým vínem. „Měli jsme s Lubošem krizi a já nevěděla co s tím.“