Tato fotografie ukazuje, jak mají ženy v jednom nejmenovaném obchodním centru možnost posuzovat kvalitu naší mužské výbavy přímo při akci. V lepším případě mohou obdivovat, v horším se nám smát a vše si dokonce zadokumentovat za účelem porovnání s tím, co mají doma. My muži naproti tomu nikde takovou možnost nemáme.
A nebo zde. Dveře s panáčkem vlevo se samy zavírají, dveře s panenkou vpravo je potřeba zavírat ručně. Na první pohled by dámy mohly namítat, že je to vůči nim nespravedlivé
Text na dveřích od dámské kabinky však dokazuje, že skutečnost je zcela opačná. Nebezpečí zde hrozí pouze nám mužům.
Další dvě fotografie jsou z jednoho penzionu na Vysočině. Jasně dokazují, jakému nátlaku, troufám si říct přímo buzeraci je naše mužské pokolení na některých veřejných záchodech vystaveno. Přitom žen se nic podobného netýká.
Z uvedených příkladů zcela jasně vyplývá jedna zásadní věc. Ženy v této oblasti rozhodně znevýhodněny nejsou a pokud něco takového feministky tvrdí, snaží se nás uvést v omyl. Poslední dva obrázky pocházejí ze zahraničí a ilustrují, kam až to může dojít, když společnost takovým lichým feministickým tlakům podlehne.
Obrázek z Itálie možná vyvolává dojem, že jde o unisex WC, na které takzvaně rovnoprávně stojí frontu nejen ženy, ale i muži. Opak je však pravdou, hned za dveřmi onoho domečku je pokladna a lidé tedy nečekají na záchod jako takový, ale úplně zbytečně na zaplacení. Dál uvnitř za pokladnou už je to bez čekání.
A tady? pokud si myslíte, že je to z Turecka nebo z Bulharska, tak se hluboce mýlíte, obrázek je z Francie. Ano, zde bylo dosaženo absolutní rovnoprávnosti, nic víc netřeba dodávat.
Co tedy říci závěrem? Napřed zrovnoprávnit muže a zbavit nás záchodových nevýhod vůči ženám. A pak odolat a v žádném případě si nebrat příklad z toho, čeho feministické spolky dosáhly v zahraničí.
