Nevím, proč bych měla zůstávat sto let za opicemi a nevyužívat toho, co mi nabízí moderní doba. Nebudu se přece chovat jako ostatní příslušnice mého královského kočičího druhu a špinit si své sametové tlapky s nějakými primitivními živými myškami. Složitě čichem vyhledávat jejich obydlí tam venku ve studeném větru a pak vysedávat bůhví jak dlouho v trávě mokré od rosy nebo od deště. Čekat, jestli se náhodou myš uráčí vylézt ze své díry a pak se namáhat nějakými prudkými pohyby při lovení. A nakonec toho maličkého tvorečka zakousnout? Brr, nezlobte se na mě, ale to po mně přece nikdo nemůže chtít.
Když už jsem jednou hrdá kočka a mám chytat myši, tak tedy dobrá, ale jen ty nové, pěkné, čisťoučké, které před vámi neutíkají. Hezky ji podržím tlapkou, jen tak aby to trochu vypadalo, a můžu se přitom dokonce i umýt.
Ale řeknu vám, poněkud mě ten lov zmohl, nejlepší bude, když ji za mě přidrží někdo jiný. Ano, bylo to opravdu vyčerpávající, a tak mě omluvte a už mě nechte konečně spát.
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
