Zdena

Toho dne náhodou zaslechla, co se o ní mezi lidmi povídá. Teď už byl večer, šla si lehnout a před usnutím jí mysl jako v biografu promítla film o jejím životě.

Všechno to začalo dávno před léty, když ještě bydlela v družstevním bytě se svou maminkou. Tehdy se poznala s Jirkou. Nebyl to sice žádný intelektuál, ale měl zlaté ruce, na co sáhl, to se mu povedlo. Maminka se záhy odstěhovala na svou pěknou celoročně obyvatelnou chatu, kterou kdysi postavil Zdenin nebožtík tatík. Počátky Zdenina společného života s Jirkou ukázaly, že jediné, co by mu snad mohla vytknout, byl jeho až příliš častý pobyt s kámoši na pivu. Měl ji rád, nikdy na ni nebyl hrubý a jejich dcerku Pavlínku miloval příkladnou otcovskou láskou. Navíc zrekonstruoval její starý družstevní byt tak, že jí ho začaly všechny sousedky závidět. Však ho to také stálo majlant, do rekonstrukce vrazil všechny své úspory.

Po svém někdejším spolužákovi Radkovi pokukovala už dávno, když ještě chodila na devítku. Pohotový rošťák, který měl na všechno odpověď a jehož obrovskou láskou byla auta. Bože, jak ten se změnil, pomyslela si, když ho po mnoha létech potkala na školním srazu. Stal se z něj elegantní mladý muž sebejistého vystupování s nepřehlédnutelným šarmem. Jen ta láska k automobilům mu zůstala a dovedla ho až do křesla majitele prosperujícího autoservisu. V mysli jí problesklo srovnání s jejím jednoduchým a občas přichmeleným Jirkou. Najednou zjistila, že už nesedí na třídním srazu, ale v malé kavárničce sama s Radkem, jejich ruce si jaksi samy od sebe našly cestu jedna ke druhé. Později téhož večera i jejich těla.

Zdena se svůj vztah s Radkem snad ani nesnažila před Jirkou nijak skrývat, a ten se pochopitelně záhy dovtípil. Byl jak raněné zvíře, na čas do rozvodu Zdena nerada vzpomíná, naštěstí se jí ho společně s Radkem podařilo včas vystěhovat z bytu.

„Byt prodáme a postavíme si dům.“ Navrhl Radek nedlouho poté, co dozněly poslední dozvuky Zdenina prvního manželství. Radek byl třída, pokaždé když něco slíbil, tak to dodržel a nejinak tomu bylo i tentokrát. Nebyl to sice žádný palác, jen malý domek na okraji městečka, ale byl jen a jen jejich. Nové hnízdečko lásky sice spolykalo veškeré peníze, které Radek stačil vydělat ve svém autoservisu, i hypotéky bylo třeba, ale co by pro Zdenu neudělal. A ona? Opět mohla být nějaký čas šťastná, dokonce ještě šťastnější, než v prvních létech manželství s Jirkou.

Jenže pak přišla krize, zakázek ubylo a Radek byl rád, že se mu dařilo vydělat alespoň na splátky hypotéky a jakž takž na provoz domácnosti. Luxusní večery skončily, ty tam byly exotické dovolené, ani ty hezké drahé šaty nemohl najednou Zdeně dopřát. A přitom dobře věděl, jak ráda si o všech těch nádherných věcech a zážitcích povídá v kruhu svých kamarádek.

„Ten Radek mě už určitě nemiluje,“ říkávala si tehdy Zdena, „vždycky byl ke mně tak pozorný, pokaždé předem věděl čím mi udělat radost. Teď na mě kašle, jakoby se zamiloval do svých účtů. Navíc i většina našich nových známých se k nám obrací zády, nezvou nás na svoje akce, a když jim zavolám, najednou nemají nikdy čas.“

O to víc byla Zdena překvapená, když se jí ozval Kamil, úspěšný městský politik a dobrý znalec vína v jedné osobě. Vždy galantní a oblečený podle poslední módy. Sice možná trochu narcis a metrosexuál, ale bože, jak ten umí dělat peníze. To by bylo něco docela jinačího než skomírající autoservis.

Ve vinárně se ukázalo, že Zdena není Kamilovi vůbec lhostejná. Přiznal se, že už jí dávno obdivuje a bez nějakých rozpaků přišel s férovým návrhem. „Město koupí váš zadlužený dům, to já snadno zařídím, stejně potřebujeme nějaké prostory navíc.“ Pak jí u sklenky nejlepšího francouzského vína navrhl, aby se přestěhovala k němu, Radek může prozatím bydlet ve svém servisu, než se trochu vzpamatuje.

Zdena těch posledních pár šťastných roků s Kamilem přelétla s nostalgickým povzdechem a v duchu se vrátila do současnosti. Její dcera Pavla odjela do Oxfordu, a tak byla v rozlehlé vile rázem sama. Jedinou společnost jí v luxusně zařízení ložnici dělala jemně vrnící klimatizace. Bude to muset nějak vydržet do té doby, než Kamila propustí z té protivné vyšetřovací vazby. „Ale vždyť on je tak šikovný a peněz má jako slupek. Určitě se mi brzy vrátí.“ Snažila se ujistit sama sebe.



PS: Případná podoba mezi popisovanými a skutečnými osobami je čistě náhodná.