Jaromír Šiša
Mezinárodní den žen býval úžasný svátek mužů.
V roce 1909 vyšly do ulic New Yorku švadleny s květinou v ruce, aby protestovaly proti pracovním podmínkám a vymohly si zkrácení pracovní doby. Základ byl položen, ale až pečující socialistická společnost dala svátku vyšší smysl a vpravdě lidové naplnění. Stačilo vystát paralelní frontu na bůček před květinářstvím nebo mít svoji ženu za pultem. V Praze a možná i v Brně a Bratislavě se prý daly koupit i růže, ale univerzální květinou byl karafiát, pochopitelně rudé barvy. Ženy nám poděkovaly oblíbeným rumem, případně jsme si ho prozíravě koupili sami.