Jan Pražák
Nestydím se za svého presidenta
Nu, chápu, že za vzniklé situace bych se za něj zastydět měl. Nicméně neučinil jsem tak, přestože mi bylo jasné, že se to lidem z mého okolí nebude líbit a že se mi možná začnou vyhýbat.
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)

Nu, chápu, že za vzniklé situace bych se za něj zastydět měl. Nicméně neučinil jsem tak, přestože mi bylo jasné, že se to lidem z mého okolí nebude líbit a že se mi možná začnou vyhýbat.

„Cpát se masem je přežitek a živočišnými produkty jakbysmet.“ S tímhle názorem se dneska člověk setkává pomalu na každém rohu. „Veganství, to je přece in, kdo není vegan, ten jako by ani nebyl.“

Ježíšku, vím, že toho dnes máš strašně moc a nestíháš. Pepíčkovi musíš nadělit nejnovější tablet, jeho tátovi luxusní auťák a mamince dovolenou u protinožců. Ale pokud si najdeš chvilku, splň mi jedno jediné přání.

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

Sousedovi Novákovi shořel dům. Nebyla to jeho vina. Měl ho pojištěný, ale pojišťovna přestala fungovat. Když se doma uskromním, mohu uvolnit jeden pokoj, a tak jsem mu nabídl, aby se do něj se ženou a s dítětem na čas nastěhoval.

„Upřímnou soustrast, Bohunko, můžu ti nějak pomoct?“ Zeptala se Maruška své dávné kamarádky, když se dozvěděla, že jí v sobotu po dlouhé nemoci zemřela osmdesátiletá maminka.

Dřív bylo všechno jednodušší. Když člověk něco potřeboval, tak si to prostě udělal sám nebo si na to někoho zjednal a za chvilku bylo hotovo. Dneska je to dočista jinačí, na všechno musí být projekt. Drahý a zdlouhavý.

Říká se, že všechny továrny na nakupování, tedy velké super a hypermarkety jsou si podobné jako vejce vejci. Není to tak docela pravda, protože lidé jsou v nich různí a jedineční. A právě bez lidí by byla tato monstra zbytečná.

„Musíš ho zabít,“ šeptal ji Urbeus, „je posedlý ďáblem. Probodni mu srdce, ďábla tak zapudíš zpět do pekla a duše toho člověka bude zas čistá, poletí přímo do nebe. Musíš to udělat, jsi vyvolená.“

Páteční večer. Simča sedí v křesílku štíhlou nožku přes štíhlou nožku, upíjí light colu, znuděně si piluje nehty a čeká, jestli se někdo ozve. Konečně zavrní telefon.

Přeji všem čtenářům, kolegům blogerům a adminům krásné a pohodové Vánoce v kruhu Vašich blízkých a mnoho štěstí do roku 2017. Ať je lepší, než byl ten letošní a ať se Vám splní vše dobré, oč myšlenkou jen zavadíte.

Je s podivem, že se média doposud nezmiňují o vážných diskusích v Evropském parlamentu, zabývajících se včleněním mnohoženství do evropských právních norem.

Je s podivem, že se v dnešní době ještě najdou místa, na nichž se můžeme setkat s tak do očí bijícím a zavrženíhodným případem nerovnoprávnosti mezi muži a ženami. O to hůř, že se něco takového nachází v samém srdci Evropy.

Zamlada brázdila pražské ulice s tramvají. Tyhle koleje milovala a ačkoli se téměř denně musela poprat s nějakou dramatickou situací, tvrdila, že si za řídícím pultíkem dokáže krásně odpočinout od starostí běžného života.

Jako malej kluk jsem snil vo tom, že až vyrostu, stanu se mašinfírou. Bydlel jsem v kolonii nuznejch baráčků na Bohdalci nad nádražím a celý hodiny vydržel čučet, jak se tam dole posouvaj vagóny a čouděj lokomotivy.

Vědci z americké univerzity ve městě Northand přišli s překvapivým, ba přímo revolučním zjištěním, jak může být pro zdraví člověka nebezpečné vyhýbat se konzumaci živočišných bílkovin.

Více než polovinu svého života jsem prožil před rozdělením Československa, a tak mi při překročení naší společné hranice nikdy nepřipadá, jako bych se vydával někam do ciziny.

Nemyslím takovou tu, jíž někteří lidé s oblibou označují tímto přídomkem jen proto, aby ostatním ukázali, co vše si mohou dovolit jenom tak levou zadní.

Je se konec roku, přichází dny, v nichž se mnozí lidé ohlédnou zpět a snaží se zhodnotit uplynulé období.

Ne, že bych coby malý kluk nad měkkými dárky ohrnoval nos, ale býval jsem z nich trochu zklamaný. Snažil jsem se snažil chápat, že kalhoty a jiné kusy oblečení jsou potřebné, ale opravdovou radost jsem míval jen z dárků tvrdých.