Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
Rok s čtrnáctkou na konci je za námi a můžeme se za ním ohlédnout. Nastal čas vhodný k tomu, aby si člověk položil otázku, zda nám ta čtrnáctka přinesla štěstí nebo neštěstí. Nechci zde hledat odpověď v rovině politické nebo ekonomické, to za mě udělají jiní. Chtěl bych se pokusit o pohled lidský a možná i tak trochu osobní.
Při štědrovečerní večeři bývá pradávným dobrým zvykem prostřít o jedno místo víc, než kolik je stolovníků. Pro neznámého hosta, poutníka, pocestného, kdyby se náhodou zastavil, aby si měl kde odpočinout, aby měl s kým pobýt. V tu sváteční chvíli rozjímání, vzájemného sblížení a obdarovávání by totiž nikdo na světě neměl zůstat sám.
Každý, kdo měl to štěstí, že ho v životě poctila kočka svou blízkou přítomností, dobře ví, jak tito tvorové dovedou být pohodářští. Když naleznou místo, na kterém se jim líbí, lehnou si naň a pocit blaženosti z nich přímo sálá.
Prostý venkovský chasník Jeníček se na svém putování dostal až do jihofrancouzských Lurd, kde spatřil zástupy nemocných a chromých lidí, toužících po uzdravení tamní zázračnou vodou. Legendy vyprávějí, že se zde v roce 1858 zjevila Panna Marie prosté venkovské dívce a ukázala jí místo, kde se nalézá pramen této vody. Od té doby došlo díky té vodě k zázračnému uzdravení celé řady lidí a není tedy divu naději mnoha a mnoha dalších, že bude nápomocná též jim.
Mají květiny duši? Někdo nad takovou otázkou mávne rukou jako nad nesmyslem, jiný řekne, že rozhodně ano, další pak praví, že o ní už dlouho přemýšlí. Odpověď neznáme, a tak si představujme, že pokud by ji neměli ve skutečnosti, mohou ji klidně mít v naší fantazii. Pak v našich myslích budou mít samozřejmě i svá přání, touhy a pocity, prostě vše, co duši provází na její pozemské pouti. Zkusme se tedy trochu zasnít a představit si pár květinových pocitů.
Vážení kolegové blogeři, jak se vám líbí nové administrátorské rozhraní? Nechybí vám ve statistikách údaj o počtu hlasů od čtenářů?
Milí přátelé, Vám všem, kteří ať úmyslně či docela náhodou zabrousíte na tento článek, jakož i Vašim blízkým, bych rád touto cestou poslal přání.
Kdyby se mi zachtělo, človíčku, udělám si jen tak pro potěšení daleko víc elektřiny, než bys dokázal vyrobit ve svých elektrárnách, i kdybys je zapnul všechny najednou.
Týden na přelomu dubna a května jsme s manželkou strávili v malebném slovenském lázeňském městečku Rajecké Teplice. Centrální lázeňský dům v antickém stylu, bazény s teplou a ještě teplejší minerální vodou, wellness procedury, ubytování tři minuty od centra dění, příjemné hospůdky, výlety do nádherného okolí. Prostě idylka a my se už těšili, jak se vrátíme domů krásně odpočinutí. Jenže pak zasáhl osud a vše bylo jinak.
Patřím ke generaci, která byla odkojená dvojjazyčným rozhlasovým a televizním vysíláním. Navíc můj tatínek se narodil v Bratislavě a strávil tam několik let svého ranného dětství, protože jeho rodiče, ač oba Češi, byli ve slovenské metropoli dost dlouhou dobu zaměstnaní.
