Jan Pražák
Hvězdář
Maminka nedokázala zabránit tomu, aby od nás táta odešel v době, když mi ještě nebylo ani celých patnáct.
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
Maminka nedokázala zabránit tomu, aby od nás táta odešel v době, když mi ještě nebylo ani celých patnáct.
„Kluci promiňte, zachoval jsem se neprofesionálně a navíc vám nesu dáreček, kterej se vám asi nebude moc líbit.“
Nevím, jestli si někdo dovede představit zoufalství matky, které zemře její vlastní dítě.
„Opravdu si přejete, abych vám řekla všechno, co vidím ve vaší budoucnosti, i když některé věci nejsou vůbec příznivé?“
Celé to vlastně začalo na počátku osmdesátých let minulého století, když mě opustila manželka.
Tramvaj číslo devět byla navzdory polední době překvapivě plná.
„To je ale pěkná ženská, ta by se mi šikla do náručí a do postele.“
Ještě jsem vám neříkal, že náš dvounožec má sestru s malým děckem, která bydlí v daleko větším městě, než je to naše.
Po Jiřině jsem zatoužil hned první den, co se objevila u nás ve firmě.
„Honzo, pokud na tebe budu protivná, tak mi to odpust, ale dneska jsem fakt naštvaná.“
Čtyř a půlletý Lukášek si na svou maminku prakticky nepamatoval.
„Filipe, nemáš kafe, mně došlo?“ „Filipe, nezaložil bys mě?“
Jo, jsem trochu levá nebo občas něco nedomyslím, ale dá se s tím žít.
Konečně si ve svých čtyřiceti připadám zas po strašně dlouhé době jako normální člověk.
Má každodenní cesta z práce z pražského centra do Nehvizd zahrnuje i jízdu příměstským autobusem.