Zájmy: square dancing (jsem caller), akvaristika, zoologie, archeologie, cestování, fotografování. Doma mám 30 menších akvárií, ženu a tři dcery. Moje firma organizuje na Slovensku soutěž finančních produktů s názvem Zlatá minca. Také jsem vytvořil diskusní FB skupinu, ve které se kdokoli může zeptat na cokoli ohledně slovenských bank, pojišťoven a investování (ikonka níže). Zoznam autorových rubrík: Akvaristika, Alexandra & Danielka, Cestování, Filmy, které mě zaujaly, Knihy, které mě zaujaly, Hudba, která se mi líbí, Společenské hry, Filatelie, SQUARE DANCE, Historie, archeologie, evoluce, Příroda, Zoologie, Zuzka, Zlatá minca, Súkromné, Nezaradené, 20 finančných cieľov
Dopádlovali jsme. Od půl desáté do páté. Asi 30 km. Necítíme hýžďový sval, slunce nám spálilo ruce a jsme otupeni, nicméně doporučujeme (viz. fotografie). Dvě otázky: První: Ví někdo, co je to za houbu? Druhá: O jaký druh rostlinného parazita se jedná? Nevíme a budeme vděčni, když nám to někdo napíše. P.S. Většinu fotografií vytvořila Žaneta, takže je to spíš její blog.
Přesně před 400 lety, 14. mája 1607 se vylodili kolonisté na poloostrově Jamestown (pokud vám to nic neříká, vybavte si legendu o Pocahontas). V nejnovějším čísle české verze National Geographic jsem našel více než třicetistranovou analýzu této události a jejích následků. Asi si dokážeme představit, co udělala s místním ekosystémem prasata. Ale jak vlastně doopravdy vypadala země před příchodem kolonistů? Jak využívali zemi indiáni a jak noví usedlíci? Co způsobilo pěstování západoindického tabáku? Víte, že se v půdě na většině tehdejší Severní Ameriky nevyskytovaly v době příchodu kolonistů žádné žížaly (dešťovky)? A co způsobily žížaly dovezené z Evropy? Sám jsem se dozvěděl hodně nového. Doporučuji zakoupit květnový National Geographic. Stránka http://www.national-geographic.cz/.
Calleři po celém světě používají převážně mikrofony značky Elektro-Voice (EV). Podle mého názoru jsou ve své cenové kategorii (6 až 8 tisíc Sk) nejlepší na světě pro mluvené slovo a zpěv. Můj dvanáct let starý exemplář začal vynechávat teprve toto pondělí (možná jde jen o zlý kontakt). Jenže já se už několik let chystám na koupi nového. Tak jsem naběhl do bratislavského Istropolisu, kde je zřejmě jediná prodejna na Slovensku, co je prodává. Zapojili kabely a začal jsem si „skoušet“ mikrofon (a porovnávat s mým starým EV N/D 257B, který se už ale nedodává). Nakonec mě zaujal mikrofon N/D 468. Odmítli: „To je mikrofón pre bicie a elektrickú kytaru,“ řekla prodavačka. Ale vyskoušel jsem ho. A je skvělý. Identická barva hlasu jako můj starý mikrofon, sytost, nevazbí, ústa se dají přiblížit až těsně k mikrofonu. Jsem nadšen! A zvu vás všechny tuto neděli na bratislavské Primaciálne námestie mezi 10:00 až 13:00 . Přijďte si ho poslechnout (úsměv). Víc na http://scobak.blog.sme.sk/c/92482/Jak-vypada-Square-Dancing-foto-aneb-pozvanka-na-Open-Air-v-BA.html.
Z pohledu přírody ano. Živočišný druh, zvyklý bojovat s jinými zvířaty, přírodou, parazity a nemocemi, může obrátit agresi proti členům svého druhu, pokud ohrožení zvenčí přestane hrozit. Když čtu o diskusi, která nyní za oceánem probíhá a slyším návrhy jako omezit prodej zbraní nebo se zaměřit na sledování potenciálně nebezpečných jedinců, říkám si, že nic z toho nebude fungovat (zákonodárci, pokud takový zákon prosadí, mu sami nebudou příliš věřit a budou se pouze modlit, aby další podobný incident vznikl až za vládnutí někoho jiného). Problém je totiž v lidstvu jako v celku.
V neděli 6. mája od 10:00 do 13:00 budeme tancovat Square Dancing na Primaciálnom námestí v Bratislavě. Calleruji já, Jiří „Slamák Slabý (callerujeme spolu od roku 1990) a německý caller Phillip Kamm (výborně zpívající caller, šoumen). Pokud můžete, přijďte se podívat. A abyste získali alespoň základní představu, fotil jsem (a moje žena Žaneta a Paľo od nás z klubu) předposlední víkend v Mnichově a tento víkend v Ostravě. Je zajímavé obě akce porovnat. Devatenáct fotografií i s komentářem.
Arthura Ransomeho považuji za jednoho z nejlepších autorů dětských knih vůbec. Jeho příběhy jsou plné vody, vzduchu, slunce a vřesu. Děti, které v nich vystupují (John, Roger, Zuzana, Titty, Nancy, Peggy, Dick s Dorotkou) plachtí na malých loďkách, lezou po vysočině, používají morseovu abecedu a signalizaci praporky, hledají „zlato, zachraňují ptáky a vytvářejí mapy. John je vůdce, Roger by stále jedl, Zuzana je velmi zodpovědná (a vůbec se chová „domorodě), Nancy je „šibnutá (jak ji ohodnotilo mé dítě), Dick je lodní přírodovědec a Dorotka píše povídky. Všechny děti se snaží poslouchat své rodiče, ale občas se dostanou do situací, kdy musí jednat tak, jak to je správné (nebo prostě nemají na výběr). Někdy stroskotají, někdy si spletou vlajkové signály, někdy zabrání sběrateli vajec, aby vybral hnízdo, někdy musí projít nebezpečnou důlní chodbou a někdy musí plachtit v noci. Když se na tyto knihy dívám s odstupem času, zjišťuji, že se Ransome jako autor příliš neopakuje a každá kniha je něčím jedinečná.
Gratuluji! Blog Sme je natolik populární, že článek z něj cituje stránka idnes.cz! Jen kdyby si redaktoři českého portálu text od Mira Veselého přečetli až do konce!
Zlatá minca je soutěž finančních produktů. Zvlášť hlasuje odborná porota (61 lidí), zvlášť hlasuje slovenská veřejnost (více než 3000 lidí). Loni přišlo z hlasování veřejnosti 970 komentářů, kterými hlasující odůvodňovali proč tento produkt považují za nejlepší finanční produkt. Aktuálně jsem komentáře zařadil na stránku www.zlataminca.sk/.
Méně často vídaný druh kachny (ohrožený druh, ostrůvkovité rozšíření), kterou jsme zachytili dnes u Gabčíkova (podle stránky http://www.sovs.sk/dv/?idDruh=49 je velikost populace na Slovensku pouhých 10-30 párů). My jsme dnes při procházce měli štěstí.
Server centrum.sk přinesl včera článek „Kto vymyslel bozkávanie?. Varianty: Ada a Eva - římský císař - antropologický pohled matky a dítěte - Freud. Odlehčené psaní o ničem (jinak asi ani nebyl text zamýšlen). Protože ... snažit se hledat příčinu polibku znamená začít hodně, hodně dáávno. Jak vidíte na fotografii, nelíbají se pouze lidé, ale také například šimpanzi. Prosím, aplikujte na šimpanzí polibky Freuda ...
Zuzce je devět let. Dnes jsme byli na Terabithii. Když film skončil ptala se: „A prečo musela zomrieť? Upřímná odpověď zní: „Nevím. Pokud má být Terabithia film pro mládež, je smrt jednoho z hlavních dětských hrdinů poněkud krutý dějový zvrat (asi pět minut jsme oba odmítali věřit, že se to doopravdy stalo). ... ? NEČTĚTE, POKUD SI NEPŘEJETE ZNÁT OBSAH FILMU.
Generální řiditel VÚB hodil rukavici ostatním řiditelům. Napsal o bankových poplatcích a vyzval k diskusi. Je to dobrý krok (a zajímavý marketingový tah) - vstoupit na půdu blogu vyžaduje dávku odvahy. Na druhou stranu, blog nabízí prostoru daleko víc. Výše zmíněnou rukavici je možné zvednout a hodit ještě o kus dál.
Nedaří se mi spát. V hlavě se mi vybavuje článek, který se na webu Sme objevil včera: Za úpadok spoločnosti môžu pracujúce ženy. Tvrdím, že to je blbost. Na druhou stranu je pravdou, že ženy dnes často nestíhají a jsou přetěžovány. Co s tím?
Černobílý film. Na obzoru se objevují početné stíny jezdců. Dusot kopyt. Pohled na malou vesničku v údolí. Dialog mezi zbojníky: „Vyrabujeme i tuhle vesnici? „Počkejte. Tu sme vyrabovali loni. Nejspíš ještě nic mít nebudou. „Vrátíme se, až dozraje rýže. Dusot kopyt mizí v dálce. Z křovin se vynořuje vyděšená tvář japonského rolníka. Klečící postavy na návsi. „Cožpak není božstva, které by se nás zastalo? Daně. Robota. Války. Sucho. A teď ještě lapkové. Bohové chtějí, abychom zemřeli. Zoufalství. Padá rozhodnutí: „Zajdeme za Gisakuem. Ten bude vědět, co dělat. Stařec se zavřenýma očima, na pozadí se dohadují rolníci. Stařec náhle otevírá oči: „Budeme bojovat! Úžas: „Jsme jenom rolníci. Neumíme bojovat. „Najmeme si samuraje. „Nikdy jsem neslyšel, že by si rolník najal samuraje. „Ale já to viděl. Na vlastní oči. Když shořela naše rodná ves, utíkali jsme. A tehdy jsem to viděl. Nespálená zůstala jen ta ves, která si najala samuraje. „Bude ale samuraj bojovat jen za jídlo? Víte, jak jsou hrdí? „Musíme najít hladového samuraje. I medvěd vyleze z lesa, když má hlad. Film natočil Akira Kurosawa v roce 1954 (dodnes je n
Moje žena na Apocalypto nechtěla. Šel jsem sám. Právě jsem se vrátil z kina. Myslím, že klidně mohla jít - míra brutality v Apocalyptu není vyšší, než u většiny válečných a akčních filmů. Možná by sama řekla, že to není tak zlé, jak čekala. Na druhou stranu, mé pocity jsou smíšené. Filmu schází kompaktnost. Apocalypto neví, čím má být.
„Prepáčte, ale je vám veľmi zle rozumieť - tuto větu jsem slyšel v poslední době z telefonu podezřele často. Divil jsem se, protože volám již tři roky stále z toho samého místa. Po nějaké době jsem dospěl k názoru, že problém je v síti a zavolal do Eurotelu. Řekli, že to prošetří. Večer jsem zavolal, jestli již něco vědí, prosil jsem, že to potřebuji rychle. Dozvěděl jsem se, že dali požadavek na prošetření a ze smlouvy mají na vyřízení dva měsíce. Řekl jsem, že to v té smlouvě asi opravdu je, ale, že na to kašlu a chci to vyřídit ihned.
V bytech a v kancelářích je spousta rostlin. Neutečou, musí stát tam, kde je postavíme. Když zajdou, koupíme si nové. Já chci, aby rostliny rostly. Používám jak hydroponii, tak pěstování v zemině, skouším, co poroste ze sklenice s vodou nebo z akvária. Experimentuji s umělým světlem. V následujícím textu najdete popis a fotografie několika rostlin, které u nás doma alespoň dva roky rostou a prosperují.
Jmenuju se passion fruit a jsem ovoce. Vypadám jako přestárlý vlašský ořech ve slupce a skoro nikdo na Slovensku mě nezná. Naštěstí se do mě zamiloval nějakej Ščobák, co má tenhle blog a řekl, že mě udělá reklamu. Říká, že mám osvěžující kyselou chuť a že v něm probouzím vzpomínky. No není to sexi?
Včera v Ternu v Auparku jsem koupil tři kila pomerančů. Přišel domů, oloupal čtyři, ale slušně se najedl až ze třetího. Přestože se „živím“ ovocem již od malička a dokážu sníst dvě kila pomerančů na posezení, jsou období, kdy pro mě je nákup pomerančů sázkou do loterie. Nejen v Ternu. Kdekoliv.
Minulý týden jsem na tomto blogu zveřejnil příspěvek „Jak může vypadat akvárium“. To mě následně inspirovalo k pátrání po českých a slovenských akvarijních webech. Moje sympatie získal portál www.akva.sk organizovaný skupinou akvarijních nadšenců.
