Jan Pražák
Robert
„Pane, můžu vám něco říct? Nebudete se na mě zlobit? Já to ze sebe prostě musím dostat ven.“ Manželka mi volala, že se chvilku zdrží, a tak jsem si vedle krámu se záclonami skočil na kafe. Usedl jsem k poslednímu volnému stolku.
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
Zoznam článkov blogera
Jan Pražák
Ošklivá Miriam
Narodila jsem se jako poslední z vrhu čtyř koťat, prý o mně tehdy říkali, že jsem nejslabší a ošklivá. Na rozdíl od svých sourozenců jsem měla šedobílý jakoby špinavý kožíšek a trochu křivou tlamičku. A tak mě chtěli utopit.
Jan Pražák
Utrpení mladého horňáka
„Koukejte, kluci, támhleta v těch červenejch plavkách má nejmíň čtyřky. Dvouručky. Sice budou trochu volnější, ale zato s parádně velkejma bradavkama. Takový já znám.“
Jan Pražák
Horňáci a dolňáci
Kdo by neznal ono klasické dělení nás chlapů podle toho, zda jsme víc okouzleni ženskými ňadry nebo klínem.
Jan Pražák
Dvaadvacítka
„Tak ještě hodinku a končí mi šichta, zítra mám volno.“ Miloš s úlevou zaparkoval svou dvaadvacítku na konečné a zkušeným pohledem zkontroloval soupravu, jestli mu tam náhodou někdo nezůstal.
Jan Pražák
Člověče, nekoukejte mi do výstřihu!
Do téhle hospody chodí celkem pravidelná sorta lidí. Stojí na kraji města hned vedle autobusového nádraží, tak se tam během odpoledne a večera střídají hosté, kteří se chtějí trochu osvěžit, před nebo po cestě z práce.
Jan Pražák
Nalezenec
Byl jsem ještě úplně maličký a první, na co se pamatuji, byl hlad a strach. Muselo mi být sotva pár týdnů, byl jsem na špinavém místě u popelnic mezi paneláky, kam mě někdo vyhodil. Byla tma, okolo běhali psi a já se strašně bál.
Jan Pražák
Ber mě takovou, jaká jsem nebo nech být
„Michale, donesl bys tu reklamaci na sekretariát? Já to včera na tu novou kozatou kočku zkusil a kapánek jsme se nepohodli.“ Michal se jen tiše pousmál, vzal Robertovo lejstro do ruky a vyšel ze dveří.
Jan Pražák
Prostě do žádný práce nepůjdeš a basta
„Květuš, díky, žes mi pomohla s tou mojí půlkou, jsi zlatá holka. Ne jako ta, co tady byla před tebou, ta by se na mě vykašlala a já bych to s tím podvrknutým kotníkem dělala až do rána.“
Jan Pražák
Co dokáže jeden pes v rozpálené tramvaji
Centrum města, páteční odpoledne, teploměr šplhá k pětatřiceti stupňům. Tramvaj číslo devět se líně proplétá ucpanými ulicemi, uvnitř je tak hrozně, že mouchy padají za letu zmámené vedrem.
Jan Pražák
Mám prostě od pánbíčka boky jako skříň, jako skříň
S tímto známým hitem na rtech vstoupila Maruška ke mně do kanceláře. Otočila se, a aby zdůraznila pravdivost svých slov, přivlnila se pozpátku ke mně. Snad mi to manželka odpustí, plácnout jsem si prostě musel.
Jan Pražák
Opuštěná kočka
Poznala jsem ji uprostřed jara rok před svou vlastní smrtí. Přitoulala se ke mně na zahrádku na chatě, kam jsem se po dlouhé zimě a po těžké nemoci odstěhovala na letní pobyt.
Jan Pražák
Dáš mi ještě někdy?
„Radko, potřeboval bych s tebou mluvit. Víš, provedl jsem něco hroznýho, a jestli mi kvůli tomu rovnou postavíš kufr před dveře, vůbec se ti nebudu divit.“
Jan Pražák
Ve víně je pravda
„Lojzo, dvojku bílý Rulandy, jako každej tejden.“ Tak dneska jsou to akorát dva roky, co se mi zabil můj jedinej syn. To je strašný. Bože, proč já mu tehdá to blbý lezení po horách nedokázala rozmluvit.
Jan Pražák
Jak pan Matěj neměl u zubaře čím zaplatit
Pana Matěje rozbolel zub. Objednal se tedy k zubaři a dostal termín za měsíc. Pan Matěj trpěl, prášky polykal a rumem bolavý zub omýval. Když konečně nadešel den D, vzal si čistou košili a vypravil se do ordinace.
reklama
Jan Pražák
Nešika
„Jirko, koukej se dobře učit, ty se rukama rozhodně neuživíš.“ Říkávali mu rodiče, už když byl malý. Jeho taťku, mistra elektrikáře to zvlášť mrzelo, vždyť jeho synek nedokázal bez střepů ani vyměnit žárovku.
Jan Pražák
Cyklisto, nač máš zvonek?
Přecházeli jsme jednosměrku na přechodu pro chodce. Byla to jedna z těch vedlejších, do níž lze odbočit z hlavní Francouzské na pražských Vinohradech. Vyhoupla se zpoza zaparkovaného auta. Jela svižně v protisměru a přímo na nás.
Jan Pražák
Jak mě zapomněli ve vlaku
Jako každý správný pes bych pro svého páníčka udělal cokoli, ale někdy je fakt k zakousnutí. Jako třeba včera. Už ráno se mi zdálo, že je na mě nějak podezřele hodný a když mi dal k snídani buřta, začal jsem tušit zradu.
Jan Pražák
Navždy druhý
„S Lubošem tancovat nebudu, je to bačkora, ten by mě nemačkal.“ Odpověděla Lenka na otázku své kamarádky, proč si na zábavě nechce zatančit ploužák se svým nejlepším kamarádem.
Jan Pražák
Genderová rovnoprávnost naruby aneb není záchod jako záchod
To je pořád řečí od různých feministických spolků, jak jsou ženy znevýhodňovány, když si potřebují odskočit na záchod někde na veřejnosti. A přitom skutečnost je opačná, jak ukazuje fotodokumentace, mnohdy jsme v nevýhodě my muži.
