Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
„Zažeň tu potvoru nebo se okamžitě vracím domů.“ Voříšek vyběhl z babiččiny chalupy, aby svým typickým radostným psím úsměvem přivítal Jardu, ale jakoby rozuměl Evčiným slovům. Uraženě stáhl ocas a zacouval za Jardovy nohy.
Budík mě z dráždivě milostného snu nekompromisně vrhnul do tmavého pošmourného rána. Nezbylo mi, než vylézt z pelechu a za doprovodu bubnování deště se s polozavřenýma očima odšmátrat do koupelny.
Velikonoční firemní večírek pokročil, Romana se už chystala odejít, ale Tomáš ji zdržoval. Jeho nesmělost se poněkud rozpustila v hojnosti dobrého pití, a tak se po jasném náznaku dočkal té jednoznačně odmítavé odpovědi.
Původně jsem chtěl napsat nějaký vážný článek. Jenomže pak se naše kočky rozhodly, že budou jíst tak, jako to děláme my lidé. Nešlo odolat, rychle jsem popadl foťák a pokusil se zdokumentovat jejich počínání.
Říká se, že všechny továrny na nakupování, tedy velké super a hypermarkety jsou si podobné jako vejce vejci. Není to tak docela pravda, protože lidé jsou v nich různí a jedineční. A právě bez lidí by byla tato monstra zbytečná.
„Tady mi podepište ty papíry,“ stroze oznámil Josefovi doktor, jakmile se před ním po dlouhém čekání konečně objevil na nemocniční chodbě. „Jaký papíry? Já přišel navštívit manželku.“ „No přece úmrtní protokol.“
„Oni těm svým malým dětem všechno dovolí a vůbec je nenapomenou. Jestli to takhle půjde dál, tak se jim brzy začnou před očima houpat na lustru.“
Dávno je pryč doba našich babiček, ve které platilo „napřed kostel a teprve potom postel.“ Dnes toho mladí o sexu občas vědí víc než my dospělí, mohou si vybírat z různých druhů antikoncepce, a tak neváhají.
„Jestli se ty prstýnky do zítřejšího poledne nenajdou, tak zavolám policajty. Pro hotel to bude velkej malér a vůbec bych se nedivil, kdybyste to vodnesli všichni.“
Že já se vždycky nechám nachytat. Ale řekněte sami, když už se člověk do té hospody vypraví a na jídelním lístku objeví některou ze svých oblíbených krmí, kdo by odolal?
„Včera jsi po sobě zase neumyl vanu,“ ozvalo se naštvaně z Jardova mobilu zrovna ve chvíli, když se chystal k šéfovi na poradu. „Do rána to zaschlo a než jsem to po tobě vydrhla, málem mi ujel autobus.“
„Musíš ho zabít,“ šeptal ji Urbeus, „je posedlý ďáblem. Probodni mu srdce, ďábla tak zapudíš zpět do pekla a duše toho člověka bude zas čistá, poletí přímo do nebe. Musíš to udělat, jsi vyvolená.“
Její články Jarka upoutaly, a tak si ji zařadil do svých oblíbených blogerů. Pokaždé se těšil, až mu pípne mobil a on si zas vychutná její jednou eroticky provokativní, jindy společensky kritické řádky.
Nekřesťansky brzké ranní metro stálo na konečné a hltavě polykalo cestující. „Ha, v prostředním vagonu se nesvítí, ještě se trochu pospím,“ blesklo mi hlavou a hned jsem se vydal do jeho útrob.
Páteční večer. Simča sedí v křesílku štíhlou nožku přes štíhlou nožku, upíjí light colu, znuděně si piluje nehty a čeká, jestli se někdo ozve. Konečně zavrní telefon.
„Irenko, strejdovi Jardovi bouchla petarda v ruce a vypadá to dost blbě, zrovna ho vodvezla houkačka... Ne, nevolej si taxík, teď je celej národ vožralej a ještě by se ti něco mohlo stát. My to tu nějak zvládnem.“
Přeji všem čtenářům, kolegům blogerům a adminům krásné a pohodové Vánoce v kruhu Vašich blízkých a mnoho štěstí do roku 2017. Ať je lepší, než byl ten letošní a ať se Vám splní vše dobré, oč myšlenkou jen zavadíte.
Obě už měly pořádný kus cesty životem za sebou. Vlasta a Majda. Té první se děti dávno rozběhly po světě a manžel předloni zemřel, té druhé prokvetl kožíšek stříbrem. Zůstaly samy, odkázané jedna na druhou.
„Mám ho tu doma, odteďka s námi bude bydlet už napořád. Viď, že se na mě nezlobíš?“ Esemeska dorazila Tomovi v nejnevhodnější chvíli, zrovna byl u šéfa na poradě a nemohl zareagovat.
Od doby co jsme svoji, mi tyto „služby“ poskytuje manželka. Vlastně jsme s tím začali už o něco dřív. A tak mě po létech napadlo, že by nebylo od věci vyzkoušet i něco jiného, když máme tolik možností.
