Jan Pražák
Madla - 7. Úlovek
Lidé mají zřejmě nějakým způsobem očíslované dny, a tomuto číslování pravidelně přizpůsobují své životy. Jak už jsem mňoukala v jedné z předchozích kapitol, Honza, Anička i Vilík po většinu dní odcházeli někam pryč. Časem jsem vypozorovala, že odcházeli zpravidla tolik dní po sobě, kolik mám drápků na jedné přední pacce a poté byli se mnou tolik dní, kolik mám oušek. V těchto „ouškových“ dnech mě často brávali na venkov, kde měli domek s velikou zahradou, a já se s vámi nyní podělím o své zážitky, když jsem tam byla poprvé.