Jan Pražák
Jak jsem zíral Milušce na ňadra
Nekřesťansky brzké ranní metro stálo na konečné a hltavě polykalo cestující. „Ha, v prostředním vagonu se nesvítí, ještě se trochu pospím,“ blesklo mi hlavou a hned jsem se vydal do jeho útrob.
Miesto pre vašu tvorbu. Staňte sa súčasťou komunity
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
Jezdíme nejen po kolejích
Jan Pražák
Psí čich
Obě už měly pořádný kus cesty životem za sebou. Vlasta a Majda. Té první se děti dávno rozběhly po světě a manžel předloni zemřel, té druhé prokvetl kožíšek stříbrem. Zůstaly samy, odkázané jedna na druhou.
Jan Pražák
Mladá paní, pozvala byste mě k sobě domů?
Do metra přistoupila na náměstí Republiky, byla krásná. Prostor okolo sebe prozářila slunečním svitem svých vlasů, její večerní šaty přinesly odlesky měsíční. „Vrací se divadla nebo z koncertu,“ pomyslel jsem si.
Jan Pražák
Chudák pan manažér
„Maminko, proč ten pan bezdomec tolik smrdí?“ Na ty dvě byl hezký pohled. Štíhlá tmavovlasá maminka s mladičkou dámou jakoby si z oka vypadly. Přistoupily na Palmovce a usedly naproti mně na dvojsedačku v tramvaji.
Jan Pražák
Kolos v metru
Klasická trojsedačka. Seděl jsem u okna, vedle mě mladá maminka v očekávání a naproti na „singlu“ sotva plnoletý mladík. Jednu nohu měl pokrčenou a druhou, tu u stěny, ležérně nataženou pode mě. Udělal jsem mu místo, bylo proč.
Jan Pražák
Pes bez náhubku do MHD nepatří
Cosi v tomto smyslu stojí v přepravním řádu a je to samozřejmě nezpochybnitelné. Mohl by někoho pokousat, v horším případě mu dokonce přivodit trvalé následky. Jenomže každá mince má dvě strany.
Jan Pražák
Umíte parkovat?
Auto by mělo být určené k tomu, aby nás někam dovezlo, tam jsme mohli jednoduše zastavit a jít si po svých. Složitě nehledat volné místo, nemanévrovat do malé mezery a nebát se, že nám ho někdo odře, vykrade nebo dokonce ukradne.
Jan Pražák
Motorkáři a já
Pokud čekáte článek plný kritiky arogantních a bezohledných motorkářů, tak raději ani nečtěte dál. Sám sice motorkář nejsem, s řízením těchto strojů mám jen pár zkušeností z mládí, ale musím se přiznat, že těmto lidem fandím.
Jan Pražák
Žena z metra
Ranní metro, svážející lidi do centra, nebylo v tomto letním čase zcela zaplněné, pár lidí stálo, našlo by se však i několik volných míst.
Jan Pražák
O fous
Váhal jsem, jestli mám o téhle bezvýznamné příhodě na silnici vůbec psát. Ale pak jsem se rozhodl, že ano, protože stačila maličko jiná souhra okolností, a její následky mohly být tragické.
Jan Pražák
I malý dobrý skutek člověka potěší
Příměstský autobus, rozvážející cestující z města do přilehlých vesnic, byl toho prázdninového odpoledne jen zpola zaplněný. Mezi cestujícími byla i lehce tělesně postižená maminka s asi čtyřletým dítkem. Cesta ubíhala plynule a v poklidu, dokud ji řidiči, houfně sjíždějící ze zablokované souběžné dálnice nezměnili v popojíždění ve stylu „přískoky vpřed.“
Jan Pražák
Jezdíme hromadnou dopravou – jevy II
Podobně, jako v ostatních životních oblastech, dochází i v provozu hromadné dopravy občas k určitým změnám. Není tomu tak dlouho, co touto „genezí“ prošly též autobusy, kterými denně jezdím do práce. Změny až na jednu jedinou výjimku proběhly všechny zcela v duchu Murphyho zákonů, byly k horšímu.
Jan Pražák
Jezdíme hromadnou dopravou - jevy
Jakkoli se při cestování hromadnou dopravu můžeme maximálně snažit držet pravidel, popsaných v předchozí části tohoto povídání, pokaždé se vystavujeme nebezpečí, že se setkáme s některým z nepříjemných jevů. Jevy jsou buď náhodné a tudíž obtížně předvídatelné, nebo naopak pravidelně se opakující.
Jan Pražák
Jezdíme hromadnou dopravou
Množství papíru, popsaného tématikou hromadné dopravy by jistě vydalo na knihovnu, za níž by se nemusel stydět ani univerzitní profesor. Nicméně dovolte mi, abych i já přispěl se svou troškou do mlýna a podělil se s vámi o pár svých postřehů.
