Jan Pražák
Základní myšlenky felisizmu
Na samém počátku věků stála Superkočka. Zrodila se z prahmoty, byla všemocná a tak obrovská, že si to ani nelze představit. Srst měla celou bílou, oči jí zářily světle zeleným přísvitem. Byla však samotná, bylo jí smutno, a tak se rozhodla, že si bude hrát. Jediným prudkým mávnutím tlapky rozčísla svými ostrými drápky prostor, a najednou se okolo ní počal rozpínat čerstvě zrozený vesmír. Krouživým pohybem svého hebkého dlouhosrstého ocasu začala roztáčet spirály galaxií, září svých očí v nich zažehala jednotlivé hvězdy. Když se jí nějaká neposlušná hvězda omylem připletla pod drápek, Superkočka ji zlehoučka napálila, a ta se pak změnila na černou díru. Nepřála si, aby hvězdy zůstaly samotné jako ona, a proto z některých udělala dvojčata, dalším opatřila planety jako koťátka.
