Jan Pražák
Jak pes rozpoutal horor v rozpálené tramvaji
Centrum Prahy, jedno z nejžhavějších odpolední letošního léta, na obzoru se stahují těžká mračna.
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)

Centrum Prahy, jedno z nejžhavějších odpolední letošního léta, na obzoru se stahují těžká mračna.

Bylo mi pětatřicet a žil jsem sám s osmiletým klukem. Skomírající manželství se mi před pár léty definitivně rozpadlo.

„Jsem ti říkal, abysme sem nejezdili, no ne? Pivo mají hnusný, večeře byla připálená, bude mi z ní blbě a zase se...

Sedím na terase penzionu, ucucávám kofolu z půllitru a koukám kolem sebe. Konečně po mnoha létech...

Vynechme různá citoslovce hekání, jakož i šepoty a výkřiky, související se sexováním jako takovým. Zaměřme se na to,...

„Promiň, Honzo, že jdu pozdě,“ pravila Maruška poté, co se zhruba čtvrthodinovým zpožděním...

„Dokud nejsi plnoletá a nestojíš na vlastních nohou, tak za tebe rozhoduju já, a ty na ten potrat prostě půjdeš,...

„Karle, strašně nerada si ti o to říkám, ale mohl bys mi pomoct, prosím? Ten můj moula mi nedává dost peněz...

„Jsem husa. Důvěřivá hloupá husa, Honzo. Stydím se sama před sebou a před tebou taky, však jsem ani nechtěla přijít.“

Dnes jenom přejedete prsty po displeji a během pár vteřin se spojíte s kýmkoli třeba na druhé straně zeměkoule.

„Honzo, mám průšvih, neumíš náhodou otvírat zámky? Já jsem si zabouchnul, v troubě mám kuře a za chvíli čekám Lenku.“

„Stalo se ti něco, Maruško?“ Zeptal jsem se své blonďaté kamarádky, když usedla do křesílka v naší oblíbené cukrárně.

„S tím šoférem se okamžitě rozejdeš a najdeš si nějakého chlapce na úrovni, který má vysokou nebo aspoň střední!“

Tramvaj číslo devět byla toho nezvykle parného odpoledne zpola zaplněná, pár lidí stálo, ale při podrobnějším...

„Ale kdepak, má milá. Po smrti už nic není, lidské vědomí přestane existovat a prostě je konec.“

„A víte co? Přineste mi smažený sýr s hranolky a s tatarkou, prosím vás. Už dlouho jsem neměl něco pořádně nezdravého.“

Asi jsem toho svého kluka špatně vychovala, já nevím. Vdávala jsem se mladá, ještě mi nebylo ani dvacet,...

„Máš snad doma černocha, ty mezuláne? Koukej, cos zase způsobil, běž si to posbírat!“