Jirina musilova
Poém o lidské duši
duše- Duše- to co je v nás, co je podstatou života, co je pravdou života. Vše kolem je obalem, kde občas lžou myšlenky, skutky....
úplně obyčejná ženská s úplně obyčejným pohledem na svět, jenom s tím rozdílem, že odmítá násilí a je přímo antimilitaristická Zoznam autorových rubrík: co si myslím, Súkromné, Nezaradené
duše- Duše- to co je v nás, co je podstatou života, co je pravdou života. Vše kolem je obalem, kde občas lžou myšlenky, skutky....
človíček začne hýčkat i vzpomínky. Co takhle na maminku?
....a bylo tam krásně, věřte mi. I když sluníčko utíkalo a dojem nakouknutého babího léta vplouval do listopadové mlhy, stálo to za to. Obzvlíště, když jsem si znovu uvědomila sílu stromů:
Jednoduše; netrefila jsem se do času, který měl být sváteční:
řečeno česky, lístečky létají k zemi unavené říjnovým rejem na který si oblékly bláznivá zbarvení. Přímo hýřivá:od zlaté po rudou. Tak marnivci nyní dojdou klidu tlení.
. To ta tma co brzy sedá mezi nás; to to podnebí, které ani nezastírá jestli je večerní či ranní nevlídno. Táhne se celý den.
před víkendem bývají: jak se říká 13., zlý den páteční, je vlastně většinou každičký;
má dlouhý, bílý kožíšek , však ještě ani babí léto nestačilo posbírat své jinotaje;
jsem si listovala svými webovkami a mám tam svůj překlad Barbary Streisandové.
už je to tady, žáčkové nejmenší i letití bardové škol nekonečných;