Jan Pražák
Šílená vražedkyně
„Musíš ho zabít,“ šeptal ji Urbeus, „je posedlý ďáblem. Probodni mu srdce, ďábla tak zapudíš zpět do pekla a duše toho člověka bude zas čistá, poletí přímo do nebe. Musíš to udělat, jsi vyvolená.“
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)

„Musíš ho zabít,“ šeptal ji Urbeus, „je posedlý ďáblem. Probodni mu srdce, ďábla tak zapudíš zpět do pekla a duše toho člověka bude zas čistá, poletí přímo do nebe. Musíš to udělat, jsi vyvolená.“

Její články Jarka upoutaly, a tak si ji zařadil do svých oblíbených blogerů. Pokaždé se těšil, až mu pípne mobil a on si zas vychutná její jednou eroticky provokativní, jindy společensky kritické řádky.

Nekřesťansky brzké ranní metro stálo na konečné a hltavě polykalo cestující. „Ha, v prostředním vagonu se nesvítí, ještě se trochu pospím,“ blesklo mi hlavou a hned jsem se vydal do jeho útrob.

Páteční večer. Simča sedí v křesílku štíhlou nožku přes štíhlou nožku, upíjí light colu, znuděně si piluje nehty a čeká, jestli se někdo ozve. Konečně zavrní telefon.

„Irenko, strejdovi Jardovi bouchla petarda v ruce a vypadá to dost blbě, zrovna ho vodvezla houkačka... Ne, nevolej si taxík, teď je celej národ vožralej a ještě by se ti něco mohlo stát. My to tu nějak zvládnem.“

Přeji všem čtenářům, kolegům blogerům a adminům krásné a pohodové Vánoce v kruhu Vašich blízkých a mnoho štěstí do roku 2017. Ať je lepší, než byl ten letošní a ať se Vám splní vše dobré, oč myšlenkou jen zavadíte.

Obě už měly pořádný kus cesty životem za sebou. Vlasta a Majda. Té první se děti dávno rozběhly po světě a manžel předloni zemřel, té druhé prokvetl kožíšek stříbrem. Zůstaly samy, odkázané jedna na druhou.

„Mám ho tu doma, odteďka s námi bude bydlet už napořád. Viď, že se na mě nezlobíš?“ Esemeska dorazila Tomovi v nejnevhodnější chvíli, zrovna byl u šéfa na poradě a nemohl zareagovat.

Od doby co jsme svoji, mi tyto „služby“ poskytuje manželka. Vlastně jsme s tím začali už o něco dřív. A tak mě po létech napadlo, že by nebylo od věci vyzkoušet i něco jiného, když máme tolik možností.

Na pohled jsou možná pěkné, jenže co je vám to platné, když jsou na draka. Člověk se těší, jak si jich bude užívat, ale dočká se akorát opakovaného zklamání.

Dojedl větrník, dopil kafe, sáhl do kapsy a zarazil se. Celý se prošacoval, prohrabal i brašnu s nářadím a zezelenal. „Proboha, ještě v poledne jsem si kupoval oběd, ti dva týpci v tramvaji mě museli okrást.“

Do metra přistoupila na náměstí Republiky, byla krásná. Prostor okolo sebe prozářila slunečním svitem svých vlasů, její večerní šaty přinesly odlesky měsíční. „Vrací se divadla nebo z koncertu,“ pomyslel jsem si.

Když uplynulo deset let od našeho přestěhování na venkov, ozvalo se mé lepší já: „Měl by sis taky jednou zahrát na pořádného. Sice budeš možná za Hujera, ale zaběhni na úřad a tu občanku si vyměň včas.“

„Ivko, s žádnou jsem ho neviděla, ale to ještě nic neznamená,“ pravila Lenka své bývalé sousedce. Pak pochybovačně dodala: „Jsi si opravdu jistá?“ „Teď už ano.“ Zazněla odpověď se smutným podtónem. Leč nepředbíhejme událostem.

Tento materiál je určený především malým koťatům. Případní čtenáři z řad dospělých koček, kocourů, ba i dvounožců jsou též srdečně vítáni a jejich pozornost nám bude velkou ctí.

Jarda a Petr, dva správní chlapíci, přesně takoví, jakých jsou mezi námi spousty. Jenomže skromnost každého z nich spočívá v něčem úplně jiném.

Někdo má slabost pro opačné pohlaví, jiný holduje autům či módě, další je sportovec každým coulem. Já jsem v tomto směru tak trochu ujetý, prostě mě žádná kočka nenechává chladným.

Zvířata prý nemají duši. Aspoň katolíci to tvrdí ve svém náboženství. Každý, komu je nebo bylo nějaké zvíře opravdu blízké, ví, že tomu tak není.

Většina žen a dívek dozajista má své osvědčené metody, jak vzdorovat nežádoucí pozornosti příslušníků mužského pohlaví. Pokud by si však chtěly tento svůj „zbrojní arsenál“ rozšířit, nabízím jeden spolehlivý způsob.

Je s podivem, že se média doposud nezmiňují o vážných diskusích v Evropském parlamentu, zabývajících se včleněním mnohoženství do evropských právních norem.