Jan Pražák
Jindra a Miluška
„Jakou vysokou školu studuje ta tvoje Miluška? Nechodíte spolu náhodou na medicínu? Jé, to bych byla ráda.“ Nebylo to zdaleka poprvé, co se mamka snažila z Jindry zvědavě vytáhnout nějaké podrobnosti o jeho děvčeti.
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)

„Jakou vysokou školu studuje ta tvoje Miluška? Nechodíte spolu náhodou na medicínu? Jé, to bych byla ráda.“ Nebylo to zdaleka poprvé, co se mamka snažila z Jindry zvědavě vytáhnout nějaké podrobnosti o jeho děvčeti.

Více než polovinu svého života jsem prožil před rozdělením Československa, a tak mi při překročení naší společné hranice nikdy nepřipadá, jako bych se vydával někam do ciziny.

Okolnosti mě donutily opět po delším čase vstoupit do jámy lvové. Pekelná brána se přede mnou otevřela, vyšlehl plamen a mé nozdry zaplavil štiplavý sirný zápach. V duchu jsem se pokřižoval a pevně sevřel držadlo nákupního košíku

V zámku zarachotil klíč. „Lenko, pocem!“ Ozvalo se hromovým hlasem, až sebou cukla. Odložila vařečku a se sklopenou hlavou se odevzdaně vydala vstříc následujícím okamžikům.

„Finančně zajištěný rozvedený bezdětný pětatřicátník sportovní postavy a rodinné povahy hledá partnerku odpovídajícího věku, dítě není překážkou. Značka: Tentokrát už na celý život.“

Cosi v tomto smyslu stojí v přepravním řádu a je to samozřejmě nezpochybnitelné. Mohl by někoho pokousat, v horším případě mu dokonce přivodit trvalé následky. Jenomže každá mince má dvě strany.

Poslouchat cizí rozhovory se nemá, to přiznávám. Jenže uši víčka nemají, a tak když si ta mamina se svým asi dvacetiletým synem sedla přímo naproti mně na dvojsedačku v autobusu, nemohl jsem je neslyšet.

Okupantem je ten, kdo silou obsadí území, které mu nenaleží a vykonává na něm své pravomoci bez ohledu na vůli a potřeby místních. Položme si otázku, zda může být nějaká okupace neškodná nebo dokonce prospěšná.

Musela být tak o tři roky starší než já, občas jsem ji potkával ráno cestou do školy. Svým usměvavým obličejem, orámovaným dlouhými hnědými vlasy učarovala mé nezkušené pubertální duši.

„Ještě jednou a poletíš!“ Zahřímala Vlasta na svou podřízenou Milušku poté, co objevila drobnou kosmetickou chybičku na objednávce.

Bylo parádní vedro, jak jen v pořádném létě dokáže být a já měl ve svých zhruba patnácti létech u babičky na prázdninách na návštěvě kamaráda. Po obědě jsme jen tak v plavkách sedli na kola a uháněli k nejbližšímu rybníku.

„Celý život jsem pro tebe chtěla to nejlepší. Už v dětství jsme ti s tatínkem vybrali vhodné kamarády, aby ses nespustil s nějakou partou uličníků.“

Nemyslím takovou tu, jíž někteří lidé s oblibou označují tímto přídomkem jen proto, aby ostatním ukázali, co vše si mohou dovolit jenom tak levou zadní.

Auto by mělo být určené k tomu, aby nás někam dovezlo, tam jsme mohli jednoduše zastavit a jít si po svých. Složitě nehledat volné místo, nemanévrovat do malé mezery a nebát se, že nám ho někdo odře, vykrade nebo dokonce ukradne.

Pánové, taky se rádi kouknete na cizí ženskou? Kdysi mi vyprávěl jeden kamarád, jak nemohl odtrhnout zrak od nějaké mladé kočky, která si to pyšně vykračovala po druhém chodníku.

„Zase ten sníh.“ Vzdychla si Vlaďka, když o šesté ranní usedla do kabinky řidiče své oblíbené devítky. „Ale co, vždyť tramvaj je vlastně to jediné, co mi zbylo ze života.“

Spolužačky a nerozlučné kamarádky na základce zavál čas každou jinam. Po létech na sebe narazily čirou náhodou.

Je se konec roku, přichází dny, v nichž se mnozí lidé ohlédnou zpět a snaží se zhodnotit uplynulé období.

Ne, že bych coby malý kluk nad měkkými dárky ohrnoval nos, ale býval jsem z nich trochu zklamaný. Snažil jsem se snažil chápat, že kalhoty a jiné kusy oblečení jsou potřebné, ale opravdovou radost jsem míval jen z dárků tvrdých.

„Tak takhle nějak se to říká a pro mě to platí úplně přesně.“ Dumal Franta, když se vzbudil do ranního šera na Boží hod vánoční, zatímco Maruška vedle něj ještě zhluboka oddychovala spánkem spravedlivých.