Zájmy: square dancing (jsem caller), akvaristika, zoologie, archeologie, cestování, fotografování. Doma mám 30 menších akvárií, ženu a tři dcery. Moje firma organizuje na Slovensku soutěž finančních produktů s názvem Zlatá minca. Také jsem vytvořil diskusní FB skupinu, ve které se kdokoli může zeptat na cokoli ohledně slovenských bank, pojišťoven a investování (ikonka níže). Zoznam autorových rubrík: Akvaristika, Alexandra & Danielka, Cestování, Filmy, které mě zaujaly, Knihy, které mě zaujaly, Hudba, která se mi líbí, Společenské hry, Filatelie, SQUARE DANCE, Historie, archeologie, evoluce, Příroda, Zoologie, Zuzka, Zlatá minca, Súkromné, Nezaradené, 20 finančných cieľov
Jsem bahno z Maroka. Jedna kosmeticka firma mě přidávala do šampónů a nějakej Ščobák si tím šamponem začal mýt hlavu (měl citlivé vlasy nebo co). Nakonec si hlavu nemyl skoro ničím jiným. Pak přestali ten šampón dovážet. Ščobák byl zoufalý (asi si neměl čím mýt hlavu). Před pár týdny mě začali zase prodávat, ale bez šampónu. Jen bahno. Jen já.
Řešil jsem problém. Jsem občan SR, mám slovenský cestovní pas, nemám však na Slovensku trvalý pobyt a nikdy jsem neměl. Chci volit v prezidentských volbách, ale voličský průkaz mi nemá kdo vystavit. Co mám dělat? Na webu Úradu vlády jsem našel číslo, z něj mi dali kontakt na sekretariát Lívie Škultétyové, řiditelky odboru voleb a zapisovatelky Ústrednej volebnej komisie. Telefon mi zvedla paní Škultétyová. Dozvěděl jsem se, že se v mém případě stačí dostavit v den voleb do jakékoli volební místnosti se slovenským cestovním pasem. Okrsková volební komise mě zapíše do seznamu oprávněných voličů a mohu volit. Záznam o tom, že jsem volil, zapíší do mého slovenského cestovního pasu. Platí to pro občany SR, kteří nemají trvalý pobyt na Slovensku. Příjemně mě překvapilo, že je to tak snadné. Píšu to sem pro všechny, kdo jsou ve stejné situaci, jako já. P.S. Přestože jsem telefonoval "pouze" jako obyčejný volič, byla paní Škultétyová velmi slušná a ochotná.
Ve vídeňském metru jsou lavičky posazeny dvě a dvě proti sobě. Lidé jsou naskládaní jako sardinky. Dělám sardinku. Dívka, která si před chvílí sedla vedle mě, popotahuje. Tiše, ale popotahuje. Už si popotáhla asi pětkrát. V duchu si říkám: "Udělá to ještě třikrát a nabídnu jí kapesník." Stihla to za půl minuty. Vytáhnu balíček kapesníků, jeden povytáhnu a beze slova jí ho nabízím. Směje se, poděkuje, vysmrká se. Popotahování zmizelo. Před výstupem jí nabízím ještě jeden se slovy: "vezmi si rezervu". Opět se usměje a vezme si. Řekneme si: "auf wiedersehen", vystupuji. Taková "pitomost", ze které mám dobrý pocit.
Tati, jaký je v angličtině rozdíl mezi slovy water a aqua? zeptala se mě nedávno Zuzka. Vysvětlil jsem ji, že aqua je mezinárodní, univerzálnější a pochází z latiny. Demonstroval jsem to na slovu akvadukt - mostu, který ve starověku přiváděl vodu z hor do měst. Když usnula, sedl jsem si se slovníkem cizích slov na seznam slov, která začínají na akva. Některá jsem znal, některá neznal. A některá tam nebyla.
Hodně lidem euromince vadí. Drobné jednocenty a dvoucenty jsou prý horší než koruny a padesátníky. Vnímám to jinak. Mincí v mé kapse cinká míň, než dřív.
Poslední dobou jsem na blogu přečetl několik názorů, se kterými ze srdce nesouhlasím. Jedna blogerka napsala, že už se nechce nikdy sklamat a to i za cenu toho, kdyby se neměla už nikdy zamilovat. Jiná dala návod na úspěch, přičemž jeden z receptů zněl dbejme o sebe, kupme si pěkné hadry, buďme sebevědomé (volný citát). Jako muž, který už dlouhá léta tvrdí, že na ženě je nejkrásnější sebevědomí mám z takovýchto názorů špatný pocit. Tvrdím, že s tímto přístupem se žena stane DOOPRAVDY sebevědomá jen těžko.
Aneb fotografie z jednoho muzea marcipánu v Maďarsku. Barevné až kýčovité ... ale líbilo se mi. Některé nápady jsou pěkné.
Občas se mi podaří na lidi okolo sebe usmát. Mám dobrý pocit, když někomu poradím a on to akceptuje (včera jsem jednomu člověku v obchodě s DVD doporučil film Příběh Alvina Straighta a on se tvářil, že ho to zaujalo). Když vidím dezorientované cizince u nás, vzpomenu si na přátelské domorodce, kteří mi pomohli na cestách v zahraničí a zeptám se, jestli nepotřebují radu nebo pomoc. Na druhou stranu jsou chvíle, kdy nemám čas nebo sílu pomáhat. Při pohledu na lidi pomáhající za každou cenu, se mi vybaví, co napsal Antoine de Saint-Exupéry v knize Citadela: Do bezedné studně můžeš vysypat zlatý náklad tisíce karavan, aniž bys začal dávat. Chybí zde totiž ten, kdo umí darované ocenit.
Samozřejmě, ne za všechno. Nicméně Británie byla v roce 1917 jedním z iniciátorů vzniku Izraele a přes most času je i jedním z viníků současné války v Gaze.
Když jsme kdysi jezdili na vandry, tradovalo se, že správný tramp rozdělá oheň jen s jednou sirkou a jen s tím, co najde v lese. Protože bylo třeba rozdělávat oheň kvůli každému čaji, polévce nebo pudingu, měli jsme spoustu možností, jak se v tomto umění zdokonalovat. Přestože už na vandry dávno nejezdím (bohoužel), pokaždé, když vidím, jak se kamarádi snaží rozdělat oheň, přičemž vytahují zapalovače a pomačkané papíry od svačiny, probudí se ve mě trampská krev, pošlu dotyčné na sběr dřeva a rozdělání ohně si vezmu na starost sám. Dnes se mi nechtělo být samotnému doma, tak jsem vyběhl na své oblíbené místo se záměrem být chvíli v přírodě a zdokumentovat postup zakládání ohně. Pro všechny, kdy se chtějí v budoucnu obejít bez zapalovače, papíru nebo půl litru benzínu :).
Začnu smutně. Před čtyřmi lety, před vánoci, jsem telefonoval se svojí babičkou. Ptala se mě, jestli bych chtěl k vánocům masožravou rostlinu. Odpověděl jsem, že ano. O několik dní později ji porazila tramvaj. Byla v kómě několik dní a už se neprobrala. Byly to smutné vánoce. Dnes ale chci psát o tom, že byla naprosto atypický a neuvěřitelný člověk.
...uvedl poslanec HZDS a okresný šéf strany v Bardejove Jozef Halecký na otázku, jak získalo HZDS 11 miliónů na vrácení igelitky s penězi svým štědrým dárcům. Lepší vtip jsem už dlouho neslyšel. Řekněme, že se najde člen, který dá 400 000 (jak uvádí článek na Sme). Řekněme, že Halecký sám dá několik desítek tisíc korun. Přesto potřebujeme víc než 10 000 dalších štědrých členů HZDS, kteří dají uvedených 1 000 Sk (v případě stokoruny 100 000). Sci-fi. Stálo by za to trochu investigativy a zjistit (a zveřejnit), od koho ty peníze byly doopravdy (musel to být nějaký úplatek, ale za co?). Nápady a tipy pište do diskuse :).
V posledních dvou dnech se na blogu objevily dva příspěvky věnované epilepsii. Chci napsat pár slov o tom, co to vlastně epilepsie je, kdo může dostat epileptický záchvat a co dělat, když se s epilepsií potkáte.
Mám názor, že za vydělávání peněz je v rodině zodpovědný muž. Přestože nemusí vydělávat zrovna tolik, aby (jen ze svého platu) utáhl lesing na auto a současně hypotéku na dům, věci, jako jsou například večeře, velké nákupy, dovolená, zábava nebo kultura by bez nejmenšího přemýšlení zaplatit měl.
Skuste odpovědět z hlavy :). Pomůcka: Je jich pět. Přiznávám, že jsem to sám nevěděl a dnes ráno se to dočetl v poznámce pod čarou v knize Európa jazykov a národov (na blogu se o ní psalo tady ). AKTUALIZOVANÉ: Správná odpověď je v diskusi.
... nejprve překládaný, ale necelý projev na ČT1 a pak celý, nepřekládaný projev na CNN (klikni zde ). Je vynikající řečník, jeho řeč neměla z faktického hlediska chybu. Vystupoval přirozeně, absolutně nepůsobil dojmem, že by projev četl (dokonce i moje desetiletá dcera, která to poslouchala u snídaně, řekla: dobře mluví). Velmi bych si přál, abychom v Čechách nebo na Slovensku měli politika schopného komunikovat takto. Schopného takto zaujmout (určitě i voliče, kteří mu nedali svůj hlas), schopného strhnout, schopného oslovit jednou řečí jak své spoluobčany, tak posluchače v dalších zemích. Doopravdy, VELMI bych si to přál.
