Jan Pražák
Příklad bezohledného sobectví
Objekt byl vybudován proto, aby sloužil charitativním účelům. Aby se v něm mohli najíst, trochu si odpočinout a na chvilku se schovat před nepřízní zimního počasí ti, kteří jsou bez domova.
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
Objekt byl vybudován proto, aby sloužil charitativním účelům. Aby se v něm mohli najíst, trochu si odpočinout a na chvilku se schovat před nepřízní zimního počasí ti, kteří jsou bez domova.
On je o pořádný kus větší a silnější než ona, a tak ji svou nadřazenost dává najevo celkem často. Ne, že by jí přímo ubližoval, ale jasně se jí snaží ukázat, kdo je tady pánem.
Do Štědrého večera zbývá už jen pár dní a my přemýšlíme o tom, čím ještě potěšit své ratolesti. Mnohé z nich touží po „chlupatém dárku,“ koťátku, štěňátku či něčem podobném. Je správné mu vyhovět?
„Ta kočka na ten stůl smí?“ Zeptal se tehdy s vysoko zdviženým obočím náš nový soused. Byl to takový usedlý starší pán, tak jsem to nějak zahrál do autu a našeho někdejšího kocoura Damiána z jídelního stolu sundal.
Chápu, že je docela ostuda, když kočka uloví svou první myš, až když je víc než rok stará. Ale dřív to mně a Santíkovi dvounožci prostě neumožnili.
Tyto tři dámy, aktérky našeho příběhu, mají dohromady deset nohou. Všechny jsou velké krasavice, Ela se promenáduje po světě v mourovatém kočičím kožíšku, Nella je Jorkšíří slečnou a Lída jejich lidskou opatrovatelkou.
Varování: Článek není vhodný pro lidi, kteří nejsou milovníky zvířat, zejména domácích mazlíčků. Pokud se mezi ně nepočítáte, radši jej ani neotvírejte, jinak byste se mohli po právu domnívat, že se jeho autor zbláznil.
Původně jsem chtěl napsat nějaký vážný článek. Jenomže pak se naše kočky rozhodly, že budou jíst tak, jako to děláme my lidé. Nešlo odolat, rychle jsem popadl foťák a pokusil se zdokumentovat jejich počínání.
„Oni těm svým malým dětem všechno dovolí a vůbec je nenapomenou. Jestli to takhle půjde dál, tak se jim brzy začnou před očima houpat na lustru.“
Tento materiál je určený především malým koťatům. Případní čtenáři z řad dospělých koček, kocourů, ba i dvounožců jsou též srdečně vítáni a jejich pozornost nám bude velkou ctí.
Někdo má slabost pro opačné pohlaví, jiný holduje autům či módě, další je sportovec každým coulem. Já jsem v tomto směru tak trochu ujetý, prostě mě žádná kočka nenechává chladným.
Zvířata prý nemají duši. Aspoň katolíci to tvrdí ve svém náboženství. Každý, komu je nebo bylo nějaké zvíře opravdu blízké, ví, že tomu tak není.
Okupantem je ten, kdo silou obsadí území, které mu nenaleží a vykonává na něm své pravomoci bez ohledu na vůli a potřeby místních. Položme si otázku, zda může být nějaká okupace neškodná nebo dokonce prospěšná.
Pánové, taky se rádi kouknete na cizí ženskou? Kdysi mi vyprávěl jeden kamarád, jak nemohl odtrhnout zrak od nějaké mladé kočky, která si to pyšně vykračovala po druhém chodníku.
Zhruba uprostřed mých posledních středoškolských prázdnin se moji rodiče vydali na dovolenou a já se těšil, jak si užiji krásných čtrnáct dní absolutní svobody.
Postěžoval si kolega Franta včera po poledni, když jsem ho viděl v kuchyňce, jak si vaří svůj kofeinový lomcovák. Leč začněme hezky od začátku.
„Mohla bys, prosím tě, chvilku počkat, já bych si vyfotil detail tvých krásných očí? A podívej se támhle, kvůli světlu, víš.“
Vlastně ani nevím, co to do mě vjelo. Představte se, že já úctyhodná dáma, zvyklá na to, že mě všichni obskakují, jsem se najednou rozhodla pracovat.
Samozřejmě, že nedokážeme, nemůžeme s vámi založit rodinu a vychovávat společné potomky. Neumíme společně s vámi zabezpečovat chod domácnosti, ani se radit o důležitých životních rozhodnutích. Ale i přesto umíme mnohé.
Když jsi mi včera večer říkal, že si na dnešek bereš dovolenou, myslela jsem si, že to děláš kvůli mně. Naivně jsem se domnívala, že jsi konečně zatoužil strávit celý den se mnou.