Jan Pražák
S modelkou v posteli
Mám zrovna dobrou náladu, a tak ti dovolím udělat se mnou pár obrázků. Ale fotím se zásadně v rouše Evině, jak mě pánbůh stvořil. Tak co, troufneš si?
Miesto pre vašu tvorbu. Staňte sa súčasťou komunity
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (humor), Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
Kočičiny
Jan Pražák
Hovory Madly s Honzou - 8. Peníze
Když jsem bydlela u své člověčí rodinky, nechápala jsem, jak je možné, že lidé měli vždy dostatek jídla pro mě i pro sebe, ačkoli jsem je nikdy neviděla lovit.
Jan Pražák
Hovory Madly s Honzou - 7. Koťata
„Nejvíc koček se tam toulá vždycky na podzim. Rodiče pořídí na prázdniny dětem kotě, aby od nich měli pokoj, pak odjedou a ty kočky tam po nich zbydou.“ Tuhletu větu zaslechl včera Honza úplně náhodou někde v obchodě, a když mi o tom vyprávěl, byl dost naštvaný.
Jan Pražák
Hovory Madly s Honzou - 6. Sobectví
Honza se domnívá, že my kočky jsme na rozdíl od lidí sobecké. Například tím, jak si tvrdě hájíme svá území, vyháníme z nich všechny cizí vetřelce, a mnohdy vedeme teritoriální spory i s kočkami, na které jsme zvyklé. U misek s krmením si prý nedokážeme dát navzájem přednost, slabší musejí čekat na to, co jim nechají ti silnější. O lidech naopak tvrdí, že ve většině případů jsou k sobě ohleduplní, silnější pomáhají slabším a dělají si mezi sebou radost dárky, případně různými dobrými skutky.
Jan Pražák
Hovory Madly s Honzou - 5. Strach
Kdy vlastně máme my kočky strach? A proč, k čemu je nám dobrý? Za jakým účelem nás příroda vybavila tímhle krajně nepříjemným pocitem? Tyhle otázky mě napadly ve chvíli, když jsem viděla, jak Honza dostal strach.
Jan Pražák
Hovory Madly s Honzou - 4. Smysly
Včera si Honza přinesl domů nové oči. Jsou celé průhledné, sundavací a zase nandavací, mají dvě dlouhé úzké nožky, které si dává za uši, když si je nasazuje na obličej. Říká, že jeho původní oči jsou už dost vykoukané a tyhle nové mu pomáhají, aby zas dobře viděl. Nejsou to jeho první nové oči, má jich doma víc, a buď má některé z nich nasazené na svém lidském čumáčku, nebo je stále hledá. Říká jim brýle a tvrdí, že bez brýlí se brýle těžko hledají.
Jan Pražák
Hovory Madly s Honzou - 3. Starosti
Když jsem před mnoha léty byla mladou kočkou, chodil Honza do školy. Učil se tam spoustě věcí, kterým my kočky nerozumíme, a přitom býval občas ustaraný. Dělal si starosti, zda uspěje u nějakého zkoušení nebo jestli nepokazí důležitou písemnou práci. Kamarádíval se s mladými lidskými samičkami a občas zatoužil být si s některou z nich blízký. To si pak dělal starost, jestli ho ta slečna bude chtít, obával se jejího odmítnutí.
Jan Pražák
Hovory Madly s Honzou - 2. Kastrace
Kdysi dávno, když byl ještě Honza mladičký, bydlel se mnou u svých rodičů a já byla sotva dospělou kočičí slečnou, mě jednoho krásného dne přepadla touha po vlastních koťatech. Tehdy jsem vyváděla, jako pominutá a Honza se za mě přimlouval, ale nebylo to nic platné, nechali mě vykastrovat. O to víc mě překvapuje, že se dnes Honza kastrací zastává.
Jan Pražák
Hovory Madly s Honzou - 1. Pes
Nedávno se Honza rozčiloval nad tím, že někde nějaký pes bojového plemene pokousal malé dítě. Prý vyvázlo jen taktak na životě a nejspíš mu zůstanou trvalé následky. Láteřil, že takoví psi jsou nebezpeční a jejich chov by se měl šmahem zakázat.
Jan Pražák
Cvičení s člověkem
Jeden z těch dvou, kteří tu u mě bydlí a dělají mi personál, nedávno napsal o tom, jaké je pro lidi prospěšné cvičení s kočkou. Trochu mě mrzí, jakou formou to podal, připadá mi, že si z nás koček dělal legraci. Ale možná mu to odpustím, protože mě přivedl na myšlenku, že i pro nás je z hlediska fyzického a psychického zdraví přínosný život s člověkem, i my si při něm užijeme příjemné a užitečné cvičení. Abych mu tedy trochu oplatila jeho povídání, naškrábu pár řádků o tom, jak se v lidské společnosti dokážu hezky protáhnout
Jan Pražák
Cvičíme s kočkou
Kočka prospívá nejen našemu duševnímu zdraví svou přítulností, přátelskostí a veselou tvůrčí povahou, ale umožňuje nám upevňovat též naši tělesnou kondici.
Jan Pražák
Základní myšlenky felisizmu
Na samém počátku věků stála Superkočka. Zrodila se z prahmoty, byla všemocná a tak obrovská, že si to ani nelze představit. Srst měla celou bílou, oči jí zářily světle zeleným přísvitem. Byla však samotná, bylo jí smutno, a tak se rozhodla, že si bude hrát. Jediným prudkým mávnutím tlapky rozčísla svými ostrými drápky prostor, a najednou se okolo ní počal rozpínat čerstvě zrozený vesmír. Krouživým pohybem svého hebkého dlouhosrstého ocasu začala roztáčet spirály galaxií, září svých očí v nich zažehala jednotlivé hvězdy. Když se jí nějaká neposlušná hvězda omylem připletla pod drápek, Superkočka ji zlehoučka napálila, a ta se pak změnila na černou díru. Nepřála si, aby hvězdy zůstaly samotné jako ona, a proto z některých udělala dvojčata, dalším opatřila planety jako koťátka.
Jan Pražák
Linda jde s dobou
Nevím, proč bych měla zůstávat sto let za opicemi a nevyužívat toho, co mi nabízí moderní doba. Nebudu se přece chovat jako ostatní příslušnice mého královského kočičího druhu a špinit si své sametové tlapky s nějakými primitivními živými myškami. Složitě čichem vyhledávat jejich obydlí tam venku ve studeném větru a pak vysedávat bůhví jak dlouho v trávě mokré od rosy nebo od deště. Čekat, jestli se náhodou myš uráčí vylézt ze své díry a pak se namáhat nějakými prudkými pohyby při lovení. A nakonec toho maličkého tvorečka zakousnout? Brr, nezlobte se na mě, ale to po mně přece nikdo nemůže chtít.
Jan Pražák
Není snad tohle lepší?
Po rozdělení Československa v roce 1993 se občané obou nově vzniklých zemí vydali rozdílnými cestami. Leckteré věci nám však zůstaly společné, jednou z nich je nepříjemné politické handrkování. Mnozí politici se snaží dobrat moci jen proto, aby se dostali ke korýtkům, a když se jim to podaří, začnou hrabat pod sebe.
Jan Pražák
Láska na první pohled
Je to sotva pár týdnů, co jsem si ji všiml poprvé. Zahlédl jsem ji z okna, jak s nedbalou elegancí prochází volným krokem naší ulicí. Rázem jsem pocítil bodnutí u srdce, byla tak krásná, a já těmhle světlým typům jen stěží odolám.
reklama
Jan Pražák
Madla - 14. Zima a léto
Lidé si nějakým zvláštním způsobem očíslovali jednotlivé roky a tomuto číslování zřejmě přikládají obrovskou důležitost. Pro kočky je z celého roku nejvýznamnější zima, a to zejména pro ty z nás, které se nenastěhovaly k žádným lidem a rozhodly se žít samostatně a svobodně. Jejich svoboda je však vykoupená neustálým pracným sháněním obživy, mnohdy nejen pro sebe, ale i pro svá případná koťata. A právě proto je zima pro tyto mé odvážné sestřenky nejtěžším obdobím z celého roku, a bohužel se běžně stává, že mnohé z nich v zimě zaplatí za svoji samostatnost životem.
Jan Pražák
Madla - 13. Zážitek z kotětství
Ve svém dnešním vyprávění se vrátím do období svého kotětství a zamňoukám vám jednu příhodu, která mi s odstupem času připadá humorná, ale ve chvíli, kdy se odehrála, mi do smíchu moc nebylo.
Jan Pražák
Čtyřprocentní útěky
„Nějaký ten úlet bych snad byla schopná svému manželovi odpustit, zvlášť pokud by šlo o ojedinělou záležitost.“ Říkala před časem jedna moje známá, a dodala: „Kdybych se však dozvěděla, že mi zahnul s chlapem, to by byl konec. Pak už bych mu nejspíš vůbec nedovolila, aby na mě sáhl.“
Jan Pražák
Madla - 12. Sami s Honzou
Občas se stávalo, že některý z mých lidí někam odejel a vrátil se domů až za několik dní. To se mi pranic nelíbilo, mají mě přece proto, aby mi dělali společnost, starali se mi o jídlo, o zábavu a pohodlí a ne proto, aby si dělali, co chtějí. Tento svůj postoj jsem vždy dala najevo zbylým dvěma, kteří se mnou zůstali doma, tvářila jsem se přezíravě a hrála si na uraženou. Nevíc to však ode mě po svém návratu schytal ten „hříšník,“ celý den jsem si ho nevšímala a tvářila jsem se, jako by ani neexistoval, aby si propříště zapamatoval, že nemá co odjíždět. Párkrát dokonce odjeli dva mí lidé současně. V takových případech jsem už začínala být nejistá a přepadaly mě obavy, aby mě neopustil i ten třetí. V těch chvílích jsem svou povýšenost nedokázala zahrát tak dokonale, spíš jsem se snažila být v neustálém kontaktu s tím, který zůstal se mnou, abych si ho jaksi ohlídala. Nicméně o to víc jsem svou nelibost projevila, když se mi vrátili ti dva uprchlíci.
Jan Pražák
Madla - 11. Ulov, jinak budeš sám uloven
Mezi lidmi panuje hojně rozšířený názor, že se my kočky dělíme na hodné a zlé. Ty hodné loví ošklivé myši, které lidem škodí, ty zlé naproti tomu chytají a zabíjejí nevinné ptáčky zpěváčky. Musím mňouknout, že z kočičího pohledu je tento názor mylný, mé sestřenky, které nemají to štěstí jako já a musejí se o sebe postarat samy, nerozlišují mezi tím, zda si k obědu uloví ošklivou myš nebo nevinného ptáčka. Prostě a jednoduše vezmou za vděk tím, co se jim podaří chytit, a přitom v drtivé většině případů jde právě o tu myš, protože ta je kořistí mnohem snazší. Ostatně o myších a jejich lovení jsem se daleko více rozškrábala v předchozí kapitole.
